Proč se Faustův dům na Karlově náměstí vyhýbá turistům?

Co prozradí dvůr: arkády a pravidelnost Vstupte do dvora a sledujte obvodové zdi. Renesanční dvůr bývá pravidelného čtvercového nebo obdélníkového tvaru, často s podloubím, které se otevírá do prostoru. Klíčové jsou arkády – řady oblouků nesených sloupy nebo pilíři. Na rozdíl od gotických paláců, kde okna a výklenky působí nepravidelně, renesance dbá na symetrii. Všímejte si, zda jsou oblouky stejně vysoké a sloupy pravidelně rozmístěné. Pokud jsou arkády zdvojené (dvě patra nad sebou), je to typický renesanční rys, který najdete třeba u italských palazzů, ale i v českých a moravských zámeckých dvorech.

Těm, kteří chtějí porozumět technice do hloubky, doporučuji navštívit i malou informační místnost v přízemí, kde je vzorek omítky s jednotlivými vrstvami. Tam si můžete doslova sáhnout na rozdíl mezi podkladovou vrstvou, která obsahuje dřevěné uhlí, a vrchní vápennou vrstvou, která je o něco světlejší. Všimněte si, že vrchní vrstva není čistě bílá, ale má nádech do žluta – to je způsobeno příměsí písku z nedaleké Vltavy. Pokud si chcete odnést vlastní dojem, zkuste si nakreslit jednoduchý psaníčkový vzor do zápisníku, ale pozor – většina lidí udělá chybu v tom, že rýhy vedou příliš mělce. Skutečné sgrafito má rýhy hluboké až půl centimetru, takže i ve stínu vytváří výraznou texturu.

Faustův dům na Karlově náměstí patří k místům, která zná každý Pražan, ale málokdo ví, co se za jeho zdmi skutečně odehrává. Není to jen o pověsti o doktoru Faustovi, který tu měl upsat duši ďáblu. Skutečnost je mnohem zajímavější a při bližším zkoumání zjistíte, že většina průvodců a webových stránek opakuje nepřesnosti, Rekonstrukce Koupelny Krok Za Krokem které si odporují s historickými fakty. Pokud se chcete vyhnout trapasům při prohlídce nebo jen lépe porozumět tomu, co vidíte, čtěte dál.

Když vystoupáte na Hradčanské náměstí, Schwarzenberský palác poznáte okamžitě. Jeho černobíle členěná fasáda působí téměř jako grafický list, ale málokdo tuší, že právě tohle provedení skrývá techniku, která klame oko i rozum. Jde o sgrafito, tedy techniku, kdy se do vlhké omítky rýpe vrchní světlá vrstva tak, aby prosvítala vrstva tmavší. U tohoto paláce je ale zásadní detail: fasáda není černá, jak se zdá, ale tmavě šedá, a to díky příměsi sazí, které se do malty přidávaly už v 16. století. Pokud si chcete prohlédnout sgrafita skutečně pozorně, vyrazte dopoledne, kdy je slunce ještě nízko a plastické rýhy vrhají ostré stíny. Odpoledne, zejména v létě, se fasáda rozpálí a kontrast mezi tmavou a světlou vrstvou splývá – detaily pak snadno přehlédnete.

Když už budete venku, podívejte se na druhou stranu náměstí. Ze severozápadního rohu uvidíte Faustův dům v celé kráse, ale pouze tehdy, pokud budete stát přímo proti hlavnímu portálu. Většina lidí se fotí z boku, takže na snímcích pak vypadá jako nevýrazná šedá budova. Správné místo je u kašny, která je asi padesát metrů od domu. Zde také uvidíte, že dům má tři štíty — jeden renesanční, jeden barokní a jeden novodobý. To je praktický test, jak poznáte skutečného znalce od laika: zeptejte se, který štít je který. Když nevíte, radši mlčte a jen poslouchejte.

Při prohlídce interiéru sledujte především jednu věc: takzvanou Faustovu síň. Je to velký sál v prvním patře, který si zachoval původní renesanční kazetový strop. Většina běžných prohlídek se sem ale nedostane, protože dům slouží jako sídlo státní instituce. Máte-li zájem se podívat dovnitř, musíte se zúčastnit některé z pravidelných dnů otevřených dveří, které se konají jen párkrát do roka. Sledujte webové stránky úřadu, který budovu spravuje, a nevěřte soukromým agenturám, které nabízejí komerční prohlídky — ty většinou končí jen u vstupu do dvora.

Pokud si chcete prohlídku užít bez front a davů, vyberte si všední den brzy ráno. Palác je sice celoročně přístupný, ale nejtišší bývá mezi osmou a desátou hodinou. Nenechte se zlákat hlavním vchodem – vstup do expozice je řešen z boční ulice, takže hlavní průčelí vidíte nejlépe ze zámeckého schodiště. Vezměte si s sebou malou lahvičku s vodou a případně i sluneční brýle, protože odraz od světlé omítky je ostrý. Až budete stát před fasádou, zkuste si představit, jak náročné muselo být lešení a práce řemeslníků, kteří museli dokončit celou plochu za jediný den, aby malta nestihla zaschnout. To je také důvod, proč je sgrafito na tomto paláci tak vzácné – vyžadovalo obrovskou přesnost a rychlost, které se dnes už jen těžko dosahuje.

Jak ji poznat a neplést si ji s jinou památkou Rotunda sv. Kříže je často zaměňována s rotundou sv. Longina na nedaleké ulici Na Rybníčku. Obě jsou z 12. století, ale liší se detaily. Sv. Kříž má zachovalou válcovou loď s pásovými žebry a původní okna, zatímco sv. Longin byl v 17. století barokně upraven a jeho vnější vzhled už románský není tak čistý. Při návštěvě si všímejte kamenného zdiva – u sv. Kříže uvidíte pečlivě skládané kvádry, což je typický románský znak. Uvnitř si všimněte, že apsida je orientovaná k východu, což je liturgická norma – pokud byste stáli u oltáře, díúložné prostory v malém bytěáte se přesně na východ slunce.

If you are you looking for more info on Proměna Bytu review our own site.