Jak zařídit pokoj pro teenagera, aby nebyl boj o každý centimetr

Když jsem před lety rekonstruoval starou tovární halu na bydlení, sousedi kroutili hlavami. Prý tam bude zima, nevlídno a hlavně v noci neusnu. Omyl. Ten syrový beton, trubky vedené po stropě a ocelové nosníky vytvořily jedno z nejklidnějších zákoutí, kde jsem kdy spal. Právě průmyslový interiérový design (nebo chcete-li styl) mi otevřil oči v tom, že nedokonalost materiálů může být tou největší devízou. Jenže jak do takového prostoru natlačit postel, pohovku a ještě skrýt lůžkoviny, když máte jen čtyřicet metrů čtverečních? Právě tady začíná opravdová vý

První věc, kterou jsem v tom bytě změnila, byla podlaha. Původní linoleum bylo studené a nepraktické. Zvolila jsem vinylové dílky v odstínu šedého dubu, které opticky rozšiřují prostor. K tomu přidala zrcadlovou stěnu na jedné straně. Zázrak. Chodba najednou působí o polovinu větší. Ale pozor, zrcadlo nesmí být přímo naproti vchodu, jinak budete mít pocit, že do vás někdo pořád kouká. Místo klasické věšákové stěny jsem navrhla kombinaci úzké konzole a dvou jednoduchých háčků na těžké kabáty. Boty se schovaly do nízké lavice s odklápěcím víkem. A najednou bylo místo i na kočá

Materiály jsou u teenagera důležitější, než si myslíte. Látkové čalounění sice vypadá hezky, ale od skvrn od mlsání u televize a potrhaných zipů od batohů se těžko čistí. Naopak velvet upholstery – sametové čalounění – je překvapivě praktické. Hedvábně jemný povrch odpuzuje prach a skvrny se dají vyčistit vlhkým hadrem, aniž by zůstaly fleky. U dcery sousedů má takovou pohovku už tři roky a vypadá pořád jako nová, i když se na ní každý den válí u mobilu. Samet je také měkčí na dotek, což oceníte v zimě. Jenom si dejte pozor na barvy: bílý samet je past na make-up a fixy. Raději sáhněte po tmavě modré, antracitové nebo hořčicové – ty snesou víc a vypadají dosp