Jak dodat bytu svěží vítr bez bouracího kladiva a tuny prachu

Než jsem se pustila do malování, udělala jsem jednu chybu. Koupila jsem rozkládací pohovku s tenkou matrací na pružinách. Po prvním přespání kamarádky jsem věděla, že to byl omyl. Ona se druhý den budila s křečemi v zádech. Takové věci vás donutí přemýšlet jinak. Dnes mám v bytě výsuvnou sedačku s opravdovou pěnovou matrací o tloušťce 16 centimetrů. A aby to fungovalo i opticky, natřela jsem zeď za ní matnou tmavě šedou. Výsledek? Pohovka se vizuálně schová do stínu a místnost působí větší. To je přesně ten trik, který se v interiérových časopisech píše jen mezi řá

Když už zmiňuji praktičnost, nesmím zapomenout na látkové provedení. Do chodby, kde se neustále něco děje a kde se lidé otírají o sedačky mokrými bundami, se nehodí žádná jemná tkanina. Zvolila jsem raději pevnější materiál, konkrétně model s velvet upholstery, který sice vypadá luxusně, ale překvapivě dobře snáší otěr a snadno se čistí. Sametový povrch má tu vlastnost, že na něm tolik neulpívají chlupy od psa a prach se dá odstranit jednoduše vlhkým hadříkem. Kdo by to byl řekl, že právě chodbová sedačka bude díky svému čalounění působit decentně a zároveň být absolutně praktická. Barvu jsem zvolila tmavě modrou, protože béžová by ihned prozradila každou kapku k