Malá zahrada, velké sny: Jak zkrotit prostor i s dětským bazénem

Někdy se ale stane, že hostů je víc, než na kolik jste se připravili. If you liked this article and you would like to receive extra info with regards to top article kindly check out the web page. Můj rekord bylo šest lidí na rozkládací pohovce pro dva. Nikdo nechtěl spát na zemi, ale nikdo nechtěl ani odcházet. Tehdy jsem sáhla po všech dekorativních polštářích, co jsem měla doma. Dva velké posloužily jako podhlavníky, menší jako opěrky pod záda a jeden obdélníkový jsem dala pod kolena. Ráno se všichni smáli, že to bylo vlastně pohodlnější než normální postel. A já měla jasno. Když nemáte prostor na extra matraci, dekorativní polštáře jsou vaše tajná zbraň. Nehledě na to, že když je nepoužíváte, zabírají jen minimum místa. Na rozdíl od skládacích lehátek nebo nafukovacích postelí je schováte do skříně, pod postel nebo do r

Když se bavíme o malých bytech, každý centimetr je drahý. Proto raději volím nábytek s více funkcemi. Mám bed s storage pod postelí, ale stejně se mi do něj nevejdou všechny deky a přehozy. A tady přichází na řadu další role polštářů. Stávají se jakýmsi mobilním úložným prostorem. Když host odejde, složím je na sebe a vytvoří dojem designového prvku. Nestojí v cestě, nepadají na zem. A pokud je naskládáte do rohu nebo na truhlu, vypadá to jako záměr. Nikdo nepozná, že jde o nouzové řešení. Naopak, často mi lidi říkají, jak to mám hezky zařízené. A já se usmívám, protože pod těmi polštáři se skrývá pohovka, která za pár hodin bude zase ložnicí. Je to taková malá kouzla, která dělají život v malém bytě snesitelný a dokonce hez

Vlhkost a stín jsou další dva faktory, které v malé zahradě často podceňujeme. Moje zahrada je orientovaná na sever, což znamená, že hlavní posezení je většinu dne ve stínu. První rok jsem tam dala masivní dřevěný stůl a židle. Po dvou sezonách bylo dřevo popraskané a mech rostl na nohách. Musela jsem ho nahradit kovovým nábytkem s práškovým lakem. Podobně dopadly i polštáře z bavlny – stačila jedna deštivá noc a byly cítit vlhkostí. Dnes používám outdoorové textilie z recyklovaného polyesteru, které schnou za patnáct minut. Když už mluvíme o textiliích, vzpomínám si na návštěvu u kamarádky, která měla na své terase bed with storage – dřevěnou lavici s odklápěcím víkem, kam schovávala zahradní polštáře a dokonce i malý skládací stolek. Geniální řešení pro ty, kdo nemají ků

Venkovní posezení ale není jen o stole a židlích. Pokud plánujete přespání nebo delší odpoledne s rodinou, SvíčKy A Bytové VůNě přijde vhod sofa bed. Kamarádka si na svou krytou terasu pořídila venkovní pohovku s click-clack mechanismem, která se během pěti vteřin promění v lehátko. Materiál z umělého ratanu je nezničitelný a stačí ho jen opláchnout hadicí. Děti na ní skáčou, psi se na ni válí a přesto vypadá po třech letech jako nová. Já jsem zvolila jednodušší variantu, protože moje terasa je menší. Pořídila jsem širokou dřevěnou lavici s odnímatelnými polštáři a pod ně umístila plastové boxy na nářadí. Když potřebuji víc místa na sezení, jednoduše polštáře přendám na zem a lavice slouží jako stolek. Právě tato flexibilita dělá z malého prostoru opravdový obývák pod širým ne

Když jsme před lety kupovali dům s miniaturní předzahrádkou, soused se ušklíbl, že tam sotva vysadíme pažitku. Jenže já měla v hlavě obraz útulného venkovního pokoje, kde se dá večer pít káva, grilovat a děti můžou běhat bosé. Prostor měl jen dvacet pět metrů čtverečních, z toho polovinu zabírala betonová plocha. První chyba, kterou jsem udělala, byla, že jsem chtěla nacpat do zahrady všechno najednou. Koupili jsme šest metrů krychlových zeminy, vysázeli tři druhy jehličnanů a postavili altán. Výsledek byl chaos. Teprve až jsem si udělala seznam skutečných potřeb – místo na posezení, koutek pro květináče a suché úložiště pro zahradní nářadí – začalo to dávat smysl. Zahradní design nemusí být složitý, pokud si uvědomíte, že méně je někdy víc a že každý centimetr musí mít svůj ú