Můj byt na Třebešíně má rozlohu 32 metrů čtverečních a hosté se u mě o…

Když jsem poprvé uvažovala o pořízení sedací soupravy s přespávací funkcí, měla jsem obavy z kvality matrace. Většina skrytých lůžek má pěnovou desku o tloušťce pěti centimetrů, na které se probudíte s bolestí zad. Zvolila jsem proto variantu s 16 cm foam mattress na pevném laťkovém roštu. Tenhle rozdíl je zásadní. Když roštnice pruží pod tělem, pěna se neproleží a páteř zůstane v rovině. Prodavač v showroomu se tvářil, že je to standard, ale ve skutečnosti musíte cíleně hledat modely, kde výška matrace přesahuje deset centimetrů. Do té doby jsem spaní na rozkládacích gaučích .

První rok jsem používala klasickou rozkládací pohovku s výsuvným mechanismem. Fungovala, ale ráno jsem musela skládat polštáře, převlíkat povlečení a uklízet peřiny do skříně. Jenže skříň už byla narvaná kabáty a botami. Pak jsem objevila bed with storage přímo v základně sedačky. Pod sedákem je hluboký korpus na zip, kam se vejde zimní deka, dva povlečené polštáře a dokonce i rezervní ručníky. Praktičnost takového úložného prostoru oceníte hlavně ve chvíli, kdy se u vás zastaví rodiče na tři dny a vy nemáte kam schovat letní peřiny.

V loňském roce jsme s přítelem rekonstruovali panelákový obývák a řešili, jestli zvolit sedačku s kovovým rámem nebo raději něco měkčího. Rozhodla jsem se pro model s velvet upholstery v tmavě modrém odstínu. Sametový povrch má tu vlastnost, že na něm neulpívá prach tolik jako na lnu, a přitom působí teple a útulně. Když na něj večer položíte tři sametové polštáře a přikryjete se kašmírovou dekou, máte pocit, že sedíte v klubu. Jen pozor na kávu. Skvrnu z velvetu dostanete ven jedině studenou vodou a jemným mýdlem, žádné drhnutí.

Největší oříšek byl mechanismus rozevírání. Starší typy sedaček se otevíraly dopředu a vy jste museli uvolnit místo před nábytkem. U mě to znamenalo odsunout konferenční stolek, květináč s fíkusem a křeslo. Když jsem instalovala nový kus, vybrala jsem takový, který funguje na principu click-clack mechanism. Jediným cvaknutím sklopíte opěrák do roviny a sedák se posune dopředu. Žádné vytahování, žádné šoupání. Je to řešení, které ušetří čas a hlavně záda. Dneska už bych nechtěla nic jiného.

Při výběru jsem dlouho váhala mezi pružinovým jádrem a paměťovou pěnou. Nakonec jsem zvolila kombinaci. Samotná foam mattress má vrchní vrstvu z viskoelastické pěny a spodní nosnou vrstvu s vyšší hustotou. Výsledek je takový, že spáč se do matrace lehce propadne rameny a kyčlemi, ale pánev zůstává podepřená. Pro hosty, kteří nejsou zvyklí na vaši postel, je to příjemný kompromis mezi tvrdým a měkkým. Jediné, co musíte hlídat, je větrání. Každé ráno nechám ložní prádlo dvacet minut vyvětrat, jinak by se v pěně držela vlhkost.

Nábytek s úložným prostorem a spací funkcí není jen o praktičnosti, ale i o tom, jak místnost vypadá, když ho zrovna nepoužíváte. Představte si obývák, kde uprostřed stojí rozložená postel s překládanými peřinami. Vypadá to jako noclehárna, ne jako domov. Proto jsem zvolila sedačku s vyšším opěrákem a postranními kapsami na dálkové ovládání. Když je složená, působí jako běžná třídílná souprava. Nikdo nepozná, že pod čalouněním čeká plnohodnotné lůžko. To je pro mě podstata interior design v malém bytě. Krása, která se neschovává, ale ani se nevnucuje.

Hosté, kteří u mě přespávají, si často stěžují na jedno: na ticho. Tvrdí, že na sametové sedačce s laťkovým roštem spí líp než doma na manželské posteli. Když jim řeknu, že se jedná o pull-out sofa s vysunovacím rámem, nevěří. Prý, že to vypadá jako normální pohovka. A to je přesně ten moment, kdy si říkám, že jsem vybrala správně. Interiér nemusí křičet, že je multifunkční. Stačí, když funkce funguje, aniž byste o ní museli mluvit. Večer cvaknete opěrák, ráno cvaknete zpátky a život pokračuje. A přesně takhle by měla vypadat spolupráce designu s realitou panelákových metrů.