Kolik vody snesou plovoucí podlahy a kdy už je mytí na škodu?
본문
Každodenní zátěž není jen o nárazech. Jsou to i židle, které se posouvají, padající předměty a písek, který se do kuchyně dostane z bot. Tvrdé materiály, jako je dlažba nebo kamenná deska, jsou odolné, ale tvrdý předmět na nich může zanechat škrábanec. Měkké materiály, jako vinyl nebo linoleum, jsou příjemnější na stání a tlumí kroky, ale zase jsou náchylnější na poškrábání a prohlubně od těžkého nábytku. Pod nohy židlí je vhodné dát filcové kluzáky a pod těžké spotřebiče ochranné podložky.
Pro většinu interiéru v byt v panelákuě nebo rodinném domě stačí dlažba třídy R9 nebo R10. R9 je vhodná do suchých prostor, jako je obývací pokoj, ložnice nebo chodba. R10 zvládne běžné občasné polití a je rozumným minimem pro kuchyni. Pokud ale v kuchyni často něco ukápne a podlaha zůstává delší dobu mokrá, sáhněte po R11. Ta už má znatelně hrubší povrch, který je cítit i bosou nohou.
Při výběru se proto nejdřív zeptejte, kdo bude po podlaze chodit a co na ni bude padat. Podle toho zvolte tloušťku vrstvy, ne podle fotky v katalogu. Číslo v milimetrech je jediný údaj, který vám o skutečné odolnosti řekne něco konkrétního – ať už jde o byt, dílnu, https://gratisafhalen.be/ nebo prostor, kde se denně protočí desítky lidí.
Venkovní dlažba na terase nebo u bazénu se řídí jinou logikou. Mokrý povrch plus řasy nebo listí znamenají, že R11 je minimum, u bazénu spíše R12. Pozor na leštěné a hladké dlaždice: mohou mít vysokou třídu R, ale jakmile jsou mokré a špinavé, kloužou spolehlivě. Vždy se ptejte na obě hodnoty, třídu R i DCOF, a sledujte, zda výrobce uvádí měření za mokra.
Plovoucí podlaha není těsná vana. Lamino a vinylové dýhy sice mají voděodolnou horní vrstvu, ale jádro z HDF desek nebo spoje mezi deskami vodu nasávají. Rozhoduje nejen množství vody, ale hlavně doba, po kterou na povrchu zůstane. Krátký vlhký přejezd téměř ničemu neuškodí, louže ponechaná přes noc už ano. Proto je užitečné vědět, kolik vody je bezpečné a jak často podlahu vlastně mýt.
Prvním krokem je zjistit, zda jde o povrchové znečištění, nebo o prorostlou plíseň. Vezměte starý kartáček a zkuste spáru přetřít octem zředěným vodou v poměru jedna ku jedné. Pokud barva po dvaceti minutách a opláchnutí ustoupí, šlo o povlak a usazeniny. Pokud tmavé body zůstávají i po mechanickém vyčištění, plíseň už prorostla do hmoty a povrchové prostředky ji jen potlačí na pár týdnů.
Směr pokládky podlahy nad podlahovým topením není jen estetická otázka. Trubky v roznášecí vrstvě vedou v určitých roztečích a jejich průběh se při pokládce krytiny nijak nemění. Pokud se desky nebo prkna pokládají kolmo na trubky, vzniká nad každou trubkou jiná dilatační spára než mezi nimi. Když jdou rovnoběžně, dilatační spáry kopírují rozteč trubek a podlahovina se chová jinak. Rozdíl v prohřívání nebývá skokový, ale u velkoplošných krytin se projeví nerovnoměrným tepelným tokem a větším pnutím.
Označení protiskluznosti dlažby se neřídí dojmem na omak, ale laboratorně změřenou hodnotou. V Evropě se nejčastěji setkáte se dvěma stupnicemi: třídami R (R9 až R13) podle DIN 51130 a hodnotou DCOF podle ANSI. Třída R se měří na nakloněné rovině s olejem a udává, při jakém sklonu se zkušební osoba ještě udrží na nohou. Čím vyšší číslo, tím hrubší a bezpečnější povrch. Hodnota DCOF se měří na vodorovné ploše za mokra a bývá uváděna jako jedno číslo, obvykle mezi 0,4 a 0,7.
Typická chyba je koupit dlažbu podle vzhledu a třídu R řešit až dodatečně. Druhá častá chyba je spoléhat na to, že hrubý povrch se časem „vyšlape". Opak je pravdou: hrubé dlažby se drží nečistoty a mastnota v pórech snižuje tření. Pravidelné mytí odmašťovačem a občasné ošetření speciálním prostředkem pro protiskluzné povrchy proto není zbytečnost. U nové dlažby si také ověřte, že spáry nejsou hluboké a správně vyplněné — propadlá spára zadrží vodu a klouže víc než dlaždice sama.
Kde se bez vyšší třídy neobejdete Koupelna je nejčastější místo, kde lidé podcení výběr. Před sprchovým koutem a přímo v něm potřebujete minimálně R11, u sprchy bez vaničky raději R12. Důvodem není jen voda, ale mýdlo a šampon, které fungují jako mazadlo. Stejně tak zádveří a vstupní hala, kde se na dlažbu dostane voda z bot — tam se vyplatí R10 až R11 s matným povrchem.
Praktické pravidlo: suché prostory R9–R10, kuchyně a zádveří R10–R11, koupelna a sprcha R11–R12, venku a u bazénu R12. Pokud si nejste jistí, vezměte vzorek, položte ho na rovnou plochu, přelijte vodou s trochou saponátu a zkuste po něm přejít v ponožkách. Ucítíte rozdíl dřív než na etiketě.
If you have any type of inquiries relating to where and the best ways to use Barvy StěN Do ObýVáKu, you can contact us at the website.
댓글목록 0
등록된 댓글이 없습니다.