Nakonec počítejte s tím, že obloha se mění podle ročního období i hodi…

Zásadní je expoziční čas. Země se otáčí, a pokud exponujete příliš dlouho, hvězdy se rozmáznou do čárek. Orientační pravidlo: vydělte 500 ohniskovou vzdáleností v mm přepočtenou na plný formát. Pro 20 mm tak vychází zhruba 25 sekund. Pro jistotu zkraťte čas o třetinu a raději zvyšte ISO. Fotografujte do formátu RAW, abyste mohli jas a barvy doladit bez ztráty dat. Zaostřete, zapněte dvousekundové zpoždění závěrky nebo samospoušť, aby otřes při stisku nezpůsobil chvění.

Začněte výběrem termínu. Mléčná dráha je nejlépe vidět od jara do podzimu, kdy její jádro vychází nad obzor. Potřebujete noc bez měsíce, ideálně kolem novoluní, a jasnou předpověď. Vlhkost a prach ve vzduchu dělají víc škody než mírné světelné znečištění, protože rozptylují světlo a snižují kontrast. Vyjeďte alespoň hodinu daleko od velkého města, do kopců nebo do míst, kde není vidět žádná lampa. Čím tmavší obloha, tím snazší je zpracování.

Mléčná dráha není slabá ani vzácná, jen ji většina lidí fotí ve špatnou roční dobu. Nejjasnější část naší galaxie, jádro v souhvězdí Střelce, je vidět pouze od jara do časného podzimu. V zimě je sice nad obzorem také, ale přes den, kdy ji přesvítí Slunce. Pokud tedy chcete zachytit výrazný pás s tmavými mlhovinami, plánujte focení mezi květnem a srpnem, ideálně v měsíci, kdy je nov.

Prvním krokem je najít skutečně tmavé místo. Ideální je oblast s mapou světelného znečištění ve třídě 1 až 3, tedy alespoň hodinu jízdy od většího města. Rozhoduje i vlhkost a prach v ovzduší: i na tmavém místě může být obloha „mléčná" bez detailů. Vyhněte se noci po dešti, kdy je vzduch plný vodní páry, a naopak využijte suché jasné noci. Před cestou zkontrolujte předpověď oblačnosti a fázi Měsíce; úplněk spolehlivě přebije i sebelepší oblohu.

Začít s amatérskou astronomií v Česku je snazší, než se na první pohled zdá. Rozhodující není drahé vybavení, ale ochota učit se orientovat na obloze a trpělivost. První měsíc klidně pozorujte jen očima a triedrem. Naučte se poznat deset nejjasnějších objektů: Měsíc, Venuši, Jupiter se čtyřmi měsíci, Saturnův prstenec, dvojhvězdu Albireo, hvězdokupu Plejády, mlhovinu v Orionu a pár dalších. Teprve až budete vědět, co kde hledat, má smysl pořizovat dalekohled.

Druhý krok je čas. Většina aplikací pracuje s časem zařízení, ale některé mají vlastní přepínač letního času. Zkontrolujte, zda aplikace ukazuje stejný čas jako hodinky. Rozdíl jedné hodiny znamená, že vám vyjde jiná úložné prostory v malém bytěýška objektu nad obzorem a jiný čas východu Měsíce. U slabých objektů, jako jsou galaxie nebo mlhoviny, se chyba projeví tak, že je hledáte v době, kdy už zapadly.

Jak nastavit fotoaparát a čím začít Potřebujete stativ, fotoaparát s manuálním režimem a objektiv se světelností alespoň f/2,8, lépe f/1,8. Ohnisková vzdálenost 14–24 mm na plný formát je pro začátek ideální. Ostřete ručně na nekonečno – buď podle značky na objektivu, nebo pomocí Live View na jasnou hvězdu. Automatické ostření v takové tmě spolehlivě selže. Clonu nechte otevřenou na maximum, ale pokud objektiv kreslí měkce, přivřete o jeden stupeň. ISO nastavte mezi 1600 a 6400 podle toho, jak zvládá šum váš snímač.

Pořídit jeden snímek je jen začátek. Vyfoťte jich desítky s různými časy a citlivostmi, doma vyberte nejlepší a teprve pak upravujte. Zvyšte kontrast, jemně potlačte šum a přidejte trochu teploty do stínů, ale nepřehánějte to. Mléčná dráha má zůstat přirozená, ne zářivě fialová. Pokud chcete úložné prostory v malém bytěíc detailů, použijte skládání více expozic, ale i jeden správně exponovaný snímek stačí na pěkný výsledek.

Nakonec počítejte s tím, že obloha se mění podle ročního období i hodiny. Co platilo v lednu, nemusí platit v červenci. Když si nejste jistí, ověřte si polohu Velkého vozu a od něj odvoďte sever. Pak teprve hledejte další souhvězdí. Trpělivost a opakování udělají víc než drahá technika.

Nastavení, které se osvědčuje Fotoaparát přepněte do manuálního režimu a vypněte automatické funkce včetně stabilizace, pokud fotíte ze stativu. Clonu otevřete co nejvíc, tedy na nejnižší číslo, které objektiv dovolí. Expoziční čas držte tak krátký, aby hvězdy zůstaly body, ne čárky. Pro širokoúhlý objektiv se obvykle pohybujete mezi deseti a dvaceti sekundami, u delších ohnisek kratší. ISO nastavte vysoko, ale ne na maximum, obvykle mezi 1600 a 6400 podle toho, jak zvládá šum. Ostřete ručně na jasnou hvězdu, přes live view při maximálním zoomu. Automatické ostření v noci spolehlivě selže.

Než začnete cokoli plánovat, zadejte správně polohu a časové pásmo. Mnoho lidí nechá aplikaci určit polohu automaticky, jenže ta se pak během přesunu aktualizuje a posune všechny výpočty. Zadejte souřadnice ručně a vypněte automatickou aktualizaci, pokud pozorujete z jednoho místa. Zkontrolujte také, zda aplikace počítá s letním časem — hodinový posun dokáže rozhodit předpověď viditelnosti objektů i výpočet soumraku.

If you loved this post and you would certainly like to receive even more info relating to kompletní návod kindly browse through the website.