Po koupeli si lehněte na deset minut a nechte tělo doznít. Dech se vra…

Pro starší děti funguje „Mapa z klacků". Vytyčí se čtverec asi dva na dva metry. Děti mají za úkol poskládat z klacků a kamenů plánek tohoto čtverce, ale z pohledu, jako by se na něj dívaly z výšky. Musí se domluvit, kde je sever, kde je pařez a kde roste kapradí. Učí se tím prostorové představivosti. Častá chyba je, že dospělý začne děti opravovat podle skutečné mapy. Nechte je, ať si to zjednoduší. Důležité je, že spolupracují.

První pobyt v horku držte krátký, zhruba osm až dvanáct minut. Nejde o výdrž, ale o to, naučit se vnímat, kdy přichází první známka nepohody. Když ji zaznamenáte, odejděte. Následné ochlazení proveďte plynule: krátce se osprchujte, pak vstupte do studené vody, nebo si na několik sekund stoupněte pod studenou sprchu. Šok z chladu je součástí rituálu, ale nesmí trvat déle než jednu minutu. Poté se vraťte do tepla a vsedě odpočívejte. Celý cyklus opakujte dvakrát až třikrát. Mezi jednotlivými vstupy do horkého prostoru pijte vodu po malých doušcích, ne naráz.

Mokré boty a bundy nesmí zůstat v uzavřeném prostoru. Pokud je chodba bez okna, vlhkost se drží v botníku i ve skříni a po čase začne boty i bundy ničit. Boty proto nechte přes noc volně na roštu nebo na mřížce, ne v uzavřené přepravce. Bundu pověste na háček s odstupem od zdi, aby vzduch mohl proudit kolem obou stran. Tato jediná změna prodlouží životnost oblečení víc než jak zařídit malou kuchyniýkoli přípravek proti zápachu.

Po koupeli si lehněte na deset minut a nechte tělo doznít. Dech se vrací do klidového rytmu a účinek bylin se rozloží do celého organismu. Pokud chcete koupel opakovat, stačí dvakrát až třikrát týdne. Častěji to nemá smysl, kůže si zvykne a přínos klesá. Důležité je také pít před koupelí i po ní dostatek vody, protože teplá voda a hluboké dýchání zvyšují ztráty tekutin. Kdo kombinuje dechové cvičení s bylinnou koupelí pravidelně, obvykle po pár týdnech pozná lepší spánek a menší napětí ve svalech — ne kvůli zázraku, ale protože se tělo učí přepínat do klidu dřív, než do vody vůbec vstoupí.

Když je tělo prodýchané, je kůže lépe prokrvená a otevřená. Do vody proto dejte byliny, které chcete skutečně vstřebat — například levanduli, meduňku, heřmánek nebo rozmarýn. Nálev připravte předem: dvě hrsti sušených bylin zalijte litrem vroucí vody a nechte patnáct minut louhovat, potom přeceďte a vlijte do vany. Teplota vody má být kolem 37 až 39 stupňů, nikdy ne horká. Příliš horká voda smaže efekt dechového cvičení, protože znovu nastartuje stresovou reakci a zúží cévy.

Štípané dřevo schne několikrát rychleji než kulatina. Naštípejte proto polena na díly o průměru do patnácti centimetrů. Když narazíte na suky nebo křivé kusy, raději je rozštípněte na menší díly, i když budou vypadat neforemně. Skládejte je do řad na sebe, ale nechte mezi jednotlivými kusy drobné mezery. Nepěchujte je do sebe silou. Čím volněji jsou položené, tím rychleji odchází vlhkost. Vrchní vrstvu můžete položit hustěji, aby do hromady nezatékalo, ale boky nechte otevřené.

Na závěr si děti mohou zahrát „Na stopaře". Jeden jde napřed a cestou zanechává stopy – ohne větvičku, položí kámen na kámen, udělá zářez do klacku. Ostatní jdou po pěti minutách a hledají značky. Zde platí, že se nesmí nic ničit. Zářez se dělá jen do už spadlého klacku, ne do živého stromu. Pokud děti značky nenajdou, není to selhání. Znamená to, že příště musí být výraznější. A to je celé. Les není tělocvična, ale i tak v něm jde hrát pořád.

Začni tím, co je pod nohama. Hra „Sbírej a měň" funguje tak, že každý si nasbírá hromádku přírodnin. Pak si dvojice vymění hromádky a mají za úkol sestavit z cizí hromádky co nejdelší řadu bez opakování. Děti se přitom učí rozeznávat tvary a barvy. Pozor na to, aby nesbíraly jedovaté rostliny nebo plody. Vysvětli jim, že se nic nejí a nic se netrhá ze stromu. Také neničte mraveniště ani ptačí hnízda.

Les nabízí hromadu materiálu, který se dá použít okamžitě. Klacky, kameny, listí, šišky, mech, pařezy. Děti nepotřebují nic nosit, stačí je nechat rozhlédnout. První chyba, kterou rodiče dělají, je snaha děti organizovat. Čím méně instrukcí, tím lépe. Řekni jen: „Najdi pět věcí, které se od sebe liší tvarem." A nech je jít.

Další hra se jmenuje „Tichá stezka". Jeden zůstane stát a ostatní se vzdálí asi dvacet kroků. Na zavolání se musí vrátit tak, aby je ten stojící neslyšel. Přitom šlapou na mech, vyhýbají se suchému listí a větvičkám. Tato hra učí soustředění a zároveň děti přirozeně zpomalí. Pokud je v lese mokro, dej pozor, aby neklouzaly na kořenech. V zimě to nedělejte na ledu.

In the event you loved this short article and you want to receive details about feswiki.com kindly visit our page.