Když terasu plánujete, nechte prkna dýchat

Na organický povlak funguje zásadité prostředí. Stačí voda s jedlou sodou v poměru zhruba jedna lžíce na litr, případně slabý roztok mýdla bez parfémů a změkčovadel. Naneste, nechte pět až deset minut působit a pak vydrhněte kartáčem. U tvrdohlavých míst přidejte ocet, ale nikdy ho nemíchejte se sodou v jedné nádobě, účinek se vyruší. Po drhnutí vše důkladně opláchněte čistou vodou a nechte prkna proschnout alespoň dva dny. Zbytky saponátu jsou častý důvod, proč nový nátěr později odlupuje.

Základní pomůckou bez laseru je hadicová vodováha. Je to průhledná hadice naplněná vodou, která po odečtení vzduchových bublin ukazuje stejnou hladinu na obou koncích. Jeden konec přiložte k referenční patce, druhý k patce, kterou chcete srovnat. Rozdíl hladin vám přímo ukáže, o kolik milimetrů je patka výš nebo níž. Hadici napněte tak, aby se nikde nelámala, a vodu dolijte tak, aby v ní nebyly bubliny. Pracujte ve dvojici, jeden drží referenci, druhý odečítá.

Typická chyba je montáž za deštivého dne nebo naopak v lednu, kdy je dřevo vysušené na minimum. Prkna položená na sraz se po prvním dešti nadzvednou a vytvoří boule. Stejně špatné je ale nechat mezery přehnaně velké. Vzniknou škvíry, kterými propadávají drobnosti, hromadí se v nich nečistota a bosi po nich nepohodlně šlapete. Žena na podpatcích nebo pes s tenkými tlapkami si je okamžitě najdou.

Pracovní deska má dvě role: pracovní plocha a krytí spodní konstrukce. U venkovní varianty počítejte s vodou, která musí mít kam odtéct. Deska s převisem bez odkapové hrany pošle vodu po čelní straně skříněk. Řešením je přesah alespoň dva až tři centimetry a drážka ze spodní strany převisu. Materiál volte podle toho, jak často budete grilovat. Nerez snese horké nádobí, ale je měkký a chytá škrábance. Kámen je tvrdý, ale nasákavý, pokud není impregnovaný. Dřevo potřebuje olej dvakrát ročně, jinak popraská.

Terasa vypadá nejlíp, když je na ní jeden velký stůl se židlemi. Jenže pak přijdou večery, kdy si chcete jen sednout s kávou nebo knihou, a velký stůl je najednou na obtíž. Naopak čistě odpočinkové sezení rychle ztratí smysl ve chvíli, kdy potřebujete něco sníst, něco položit nebo pracovat s notebookem. Rozhodnutí tedy není o vkusu, ale o tom, kolik času na terase skutečně strávíte a co tam budete dělat.

Kromě hadicové vodováhy se dá použít i dlouhá latě s libelou, ale jen na krátké vzdálenosti. Pro delší rozpony je hadicová vodováha spolehlivější. Vždy měřte na stejném místě patky, ideálně na jejím středu, ne na hraně, která bývá odštípnutá nebo šikmá. Pokud jsou patky už osazené a potřebujete je jen doladit, podkládejte je nerezovými nebo plastovými podložkami, ne dřevěnými klíny, které časem uhnijí. Každou patku po srovnání zafixujte, aby se při další manipulaci nepohnula.

Správná spára mezi prkny není náhoda ani estetický detail. Určuje ji druh dřeva, jeho vlhkost v době montáže a orientace letokruhů. U běžných smrkových nebo modřínových prken se doporučuje mezera dva až pět milimetrů. U tropických dřev, která jsou hustší a méně pracují, stačí tři milimetry. Naopak u měkkých dřev s vysokým obsahem vlhkosti při montáži počítejte s horní hranicí, klidně i šest milimetrů.

Před montáží nechte prkna alespoň dva dny položená na místě, kde budou ležet. Srovnají se s okolní vlhkostí a přestanou se kroutit. Pokud je skladujete na paletě, proložte je latěmi, aby vzduch proudil mezi nimi. Nikdy je nepokládejte přímo na beton nebo na mokrou zem. Během instalace kontrolujte spáry metrem, ne od oka. Rozdíl dvou milimetrů na deseti prknech už je vidět a těžko se vysvětluje.

Každé dřevo mění objem podle toho, kolik má v sobě vlhkosti. V létě nasákne vzdušnou vlhkost a nabobtná, byt v paneláku zimě nebo v suchém prostředí zase vyschne a smrští se. Terasová prkna jsou tomu vystavená ze všech stran – na povrchu i na čelech. Pokud je položíte na sraz, tedy těsně jedno k druhému, nemají kam ustoupit. Tlak, který při bobtnání vznikne, je překvapivě velký. Prkna se začnou zvedat, vlnit, šrouby povolují a mezery se stejně objeví – jen nepravidelně a ošklivě.

Jak mezeru změřit a udržet stejnou Nejjednodušší pomůcka je distanční vložka. Může to být plíšek, kousek tvrdého plastu nebo dřevěná lišta přesně nařezaná na požadovanou tloušťku. Vložíte ji mezi položené prkno a to, které právě přikládáte, a teprve pak vruty nebo skryté úchytky utáhnete. Vložku vytáhnete a posunete dál. Tím zajistíte, že všechny spáry budou mít stejnou šířku. Pozor na rohy a napojení na obrubu – tam se mezera často zapomene a prkno se opře na pevnou konstrukci. Nechte vůli i na koncích, obvykle stejnou jako mezi prkny.

If you enjoyed this short article and you would like to obtain even more details relating to návod najdete zde kindly check out the web-page.