Naklápěcí lamely, které ničí příliš utažený střed

Slunce je druhá strana mince. If you adored this article and you would such as to get even more info concerning přečtěte si více kindly browse through the web site. Lamely mají stínit, ne jen zastiňovat. Optimální je natáčení podle azimutu: ráno a večer stačí pootočení o třicet až čtyřicet stupňů, v poledne je potřeba lamely sklopit víc, aby stín padal na sedačku, ne na stěnu. Pokud lamely zůstanou celý den v jedné poloze, v poledne propustí přímé světlo a odpoledne naopak zastíní zbytečně. Manuální ovládání klikou je spolehlivé, ale nastavení se musí dělat dvakrát denně, což většina lidí po týdnu přestane dělat.

Nízké slunce z boku je nejhorší kombinace: střecha nad terasou vrhá stín přímo pod sebe, náBytek Na Míru ale boční paprsky procházejí volně kolem. Ráno a večer tak sedíte v ostrém světle, i když nad hlavou máte pevnou konstrukci. Řešení nezačíná nákupem, ale měřením. Stůjte na terase v čase, kdy vás slunce nejvíc obtěžuje, a všimněte si, odkud paprsky přicházejí – obvykle šikmo přes jednu stranu, ne přes střechu.

Kdy stačí látka a kdy je potřeba pevná konstruk

Vertikální clona nestačí, přidejte i tu vodorovnou Boční stín sám o sobě vytvoří jen úzký pruh. Slunce se totiž během dne posouvá a úhel se mění. Proto je vhodné kombinovat svislou clonu s vodorovnou – například s pevnou lamelou nebo plachtou nataženou šikmo. Ta zachytí paprsky, které by jinak prošly nad horní hranou boční clony. Šikmá plachta funguje lépe než rovná: kopíruje dráhu slunce a nehromadí se na ní tolik tepla. Napněte ji tak, aby se neprohýbala a neklapala ve větru.

Sezónní nastavení se mění. Na jaře a na podzim je slunce níž než byt v paneláku létě, takže clona musí být delší nebo níž. Pokud ji pevně přišroubujete v jedné poloze, v jiném období vám nebude stačit. Řešením jsou posuvné nebo sklopné prvky, které můžete během roku posunout. U pevných konstrukcí počítejte s tím, že je budete muset na jaře a na podzim upravit – jinak přijdete o stín právě v době, kdy ho potřebujete nejvíc.

Prkna ukládejte na rovnou a pevnou podložku, ne přímo na hlínu, beton nebo na paletu s prohnutým středem. Ideální je několik trámků stejné tloušťky, položených rovnoběžně pod celou délkou prken. Mezi jednotlivými vrstvami vždy prokládejte latěmi o průřezu alespoň dva na čtyři centimetry, a to v rozestupu maximálně šedesát centimetrů. Proklady musí být v jedné svislé linii nad sebou, jinak se spodní prkna prohnou do strany. Typická chyba je proložit jen konce a střed nechat volný, přesně tam se prkno ohne nejvíc.

Zásadní je přechod mezi úrovněmi. Místo schodů často stačí široký stupeň z betonových tvarovek, do kterých se opře horní i spodní vrstva. Stupeň musí být založený stejně jako terasa, ne jen položený na hraně svahu. Zapomeňte na to, že se hrana svahu časem sama zpevní. Bez opěrné zdi se půda sesune a terasa ztratí podporu.

Kam vodu svést, je druhá polovina problému. Nejhorší varianta je vyustit svod přímo na dlažbu u patky pergoly. Voda se rozstřikuje, podhrabává beton a v zimě roztrhne dlažbu. Lepší je svod prodloužit do drenážní roury, která vodu odvede alespoň metr od konstrukce. Když to terén dovolí, sveďte vodu do vsakovací jámy vyplněné štěrkem, úPrava interiéRu případně do okapového potrubí, které ústí nad terénem ve spádu. Vsakování funguje jen v propustné půdě – v jílu voda zůstane stát a udělá z okolí pergoly bažinu.

Terasa na svahu se neposune ani nepropadne jen tehdy, když pod ní vznikne pevná a odvodněná základová vrstva. Rozhodující není hloubka výkopu, ale to, zda dokážete zastavit vodu a přenést zatížení do rostlého podloží. Než vezmete do ruky rýč, změřte si sklon svahu a rozmyslete, v jaké výšce bude výsledná pochozí plocha. Bez tohoto rozměru budete později bourat schody nebo podsypávat desky.

Prvním krokem je svislá clona na tu stranu, odkud slunce svítí. Nejde o to zastínit celý obvod, ale přesně to místo, kudy paprsky procházejí. Pomůže textilní role, pevná látka na rámu nebo i posuvný panel. Rozhoduje výška: clona musí sahat od úrovně očí dolů k podlaze, jinak světlo pod ní podlézá a oslňuje vás vsedě. Šířka se řídí podle toho, jak dlouho chcete stín – čím širší pás, tím delší úsek dne pokryjete.

Na co si dát pozor: příliš hustá tkanina zadrží i teplo a pod terasou vznikne dusno. Světlá barva odráží víc světla a méně se zahřívá. Pokud použijete pevnou konstrukci, nechte mezi clonou a střechou mezeru – umožní odchod horkého vzduchu. Častá chyba je zastínit jen sezení, ale ne stolek nebo gril, kam slunce dopadá ze strany a oslňuje i tak. Stín musí kopírovat celý prostor, kde se pohybujete.

Než cokoli koupíte, vyzkoušejte provizorní clonu z plachty nebo staré látky. Postavte ji v různých hodinách a sledujte, kam stín dopadá. Zjistíte tak přesnou šířku, výšku i sklon, který potřebujete. Teprve pak objednávejte hotové řešení. Většina chyb vzniká tím, že lidé koupí clonu podle vzhledu, ne podle dráhy slunce – a výsledkem je stín, který je o půl metru vedle.