5 kroků, jak řezat prkna u zdi a nechat dilataci

Začněte tím, že si rozvrhnete, co budete na desce skutečně dělat. Jiná je deska pro servírování a pití vína, jiná pro krájení a odkládání rozpálených plechů. Většina lidí podcení hloubku – 60 cm je minimum pro pohodlnou práci, ale pokud počítáte s grilem a odkládací plochou vedle něj, potřebujete spíš 70–80 cm. Materiál volte podle toho, jak často kuchyň používáte v zimě. Pórobeton, dřevo a lamino do mrazu nepatří.

U novostavby se termín osazení venkovní terasy neřídí tím, kdy je hotová fasáda, ale tím, kdy je hotová hrubá stavba a kdy objekt přestane pracovat. Dokud dochází k sedání konstrukce, dochází i k pohybu terénu kolem domu. Terasa pevně spojená s takovým podložím se dřív nebo později rozkmitá, dlažba popraská a spáry se rozejdou. Rozhodující tedy není okamžik po omítkách, ale okamžik, kdy je objekt stabilizovaný a drenážní vrstvy kolem základů jsou dokončené.

Zaústění do dešťovky je nejjednodušší, ale vyžaduje spád celé trasy. Pokud kanalizace leží výš než výtok ze svodu, nezbývá než vodu sbírat do nádrže a používat ji na zalévání. Nádrž se umisťuje tak, aby se dala snadno vypustit a aby její přepad nekončil u zdi. Přepad se vede do vsaku nebo na povrch, kde voda neškodí.

Proč otočení prken obvykle nefunguje Prkna na terase jsou obvykle připevněna vruty nebo hřebíky z horní strany. Když je otočíte, musíte je upevnit znovu, a to buď do stejných děr, nebo do nových. Staré otvory jsou ale už zvětšené a nové vruty v nich nedrží. Pokud vyvrtáte nové díry, narušíte strukturu dřeva a vzniknou další místa, kam zatéká voda. Ta v mrazu roztahuje dřevo a prkna praskají. Navíc spodní strana prken bývá jinak opracovaná – často drážkovaná nebo s podélnými zářezy pro odvod vody. Tyto drážky mají smysl jen na horní straně, která je vystavená dešti. Otočením je dostanete dolů, kde voda zůstává a dřevo začne hnít.

Jsou ale výjimky. Pokud jsou prkna volně položená na trámcích, nejsou přišroubovaná a mají obě strany stejně opracované i impregnované, otočení možné je. Musíte je ale pokládat tak, aby mezi nimi zůstala mezera alespoň půl centimetru kvůli odtoku vody. Také je potřeba zkontrolovat, zda spodní strana není napadená plísní nebo dřevokazným hmyzem. Pokud ano, otočením problém jen zakryjete a houba se rozšíří.

Dilatační spára u zdi není estetický detail, ale technická nutnost. Dřevo pracuje s vlhkostí a teplotou, terasová prkna se prodlužují a zkracují. Pokud je napevno přitisknete ke zdi, nemají kam ustoupit. Vznikne tlak, prkna se vyboulí, spoje povolí nebo se zkroutí. Proto se u zdi vždy nechává mezera, obvykle 10 až 20 mm podle délky prkna a druhu dřeva.

Zastřešení řešte dřív, než začnete s nábytkem. Bez zastřešení se terasa v létě přehřívá a v dešti se nedá použít. Pergola, markýza nebo převis střechy — cokoli, co vytvoří stín. Ale pozor: tmavá markýza pohltí světlo a prostor ztmaví. Světlá látka nebo dřevěné lamely propustí dost světla a přitom ochrání před přímým sluncem. Pokud máte výhled do zahrady, If you have any inquiries regarding wherever and how to use Barvy StěN Do ObýVáKu, you can make contact with us at our own website. nezakrývejte ho pevnou stěnou. Skleněné nebo posuvné dveře nechte co nejvíc otevřené, aby obývák a terasa tvořily jeden celek.

Kam s vodou ze žlabu Ze žlabu se voda svádí svislým svodem. Ten se dá ukončit třemi způsoby: vyvedením nad terén do štěrkového vsaku, zaústěním do dešťové kanalizace, nebo sběrem do nádrže. Vsakování má smysl jen v propustné půdě a v dostatečné vzdálenosti od základů — minimálně jeden a půl metru. Jinak voda podkopává patku a po pár sezónách se objeví trhliny v dlažbě.

Než se cokoli připevní, vyplatí se ověřit, kudy voda skutečně teče. Stačí na střechu vylít kbelík vody a sledovat, kde se hromadí a kam odtéká. Teprve podle toho se umístí žlab a svod. Odhad na papíře je jen začátek, skutečný spád se pozná až podle chování vody.

Častá chyba je podcenění objemu vody. Metr čtvereční střechy při přívalovém dešti odvede několik litrů za minutu. Úzký žlab o průměru osm centimetrů se při silném dešti přelije. Proto se vyplatí spočítat odvodňovanou plochu a zvolit větší profil, navštívit stránku než se na první pohled zdá potřebný. Stejně tak svod nesmí mít víc než dva kolena — každý zlom zpomaluje proudění a zvyšuje riziko ucpání.

Typická chyba je, že lidé otočí prkna, aniž by si všimli, že jsou přišroubovaná i z boku nebo že mají pero-drážku. U pera-drážky otočení nejde vůbec, protože do sebe prkna zapadají jen jedním způsobem. Další častá chyba je, že po otočení použijí stejné vruty, které jsou už zrezivělé nebo mají strženou hlavu. Nové upevnění musí být vždy pevné a vrut musí mít dostatečnou délku, aby prošel celým prknem a ještě kousek do trámce.