Nakonec myslete na úložné prostory. Na terase vzniká nepořádek rychlej…

Praktické je mít gril na kolečkách, i když ho budete používat na stejném místě. Při silném větru nebo dešti ho odtlačíte hlouběji pod pergolu a zase vrátíte. Osvětlení řešte dvěma okruhy: jeden nad stolem, druhý nad grilem, aby se dalo grilovat i po setmění, aniž by světlo svítilo hostům do očí. Kabel k elektrickému zapalovači veďte tak, If you liked this article so you would like to collect more info regarding tato stránka please visit the web page. aby nešel přes cestu. A pamatujte, že pod pergolou se nikdy nesmí grilovat uvnitř uzavřeného prostoru bez tahu vzduchu — otevřený oheň spotřebovává kyslík a produkuje oxid uhelnatý.

Začněte tím, že si terasu rozdělíte na tři zóny: přípravnou, grilovací a posezení. Gril umístěte na konec, který je po větru od stolu, a to i za cenu, že bude dál od vchodu do kuchyně. Přípravná zóna mezi nimi slouží na odkládání táců, úLožné prostory v malém bytě koření a náčiní, takže nikdo nepobíhá s horkým plechem mezi hosty. Pokud je pergola ze dvou stran uzavřená, gril dejte k té otevřené. Vzduch musí mít kudy odejít, jinak se kouř stočí pod střechu a zůstane tam.

Rozhodujte se podle toho, jak terasu opravdu budete používat. Pokud grilujete a jíte venku skoro každý den, potřebujete ji blízko kuchyně a s krátkou cestou pro jídlo. Pokud chcete klid na čtení a ranní kávu, postavte ji dál od domu, kde vás neruší provoz v kuchyni ani sousedé za plotem. Kompromisem bývají dvě menší plochy – jedna u domu na jídlo, druhá v zahradě na odpočinek. Vyjdou levněji než jedna velká terasa, na kterou se stejně nakonec sedá jen u dveří.

Odvod vody je u přikotvené pergoly kritický. Voda stéká po střeše směrem od domu, úložné prostory v malém Bytě ale nesmí skončit u základů. Okapový žlab se svede do svodu a ten musí odvádět vodu alespoň metr od paty sloupů a od zdiva. Častá chyba: svod ústí přímo do štěrkového lože pod pergolou, které se ucpe a voda jde zpět do základů. U volně stojící pergoly máte volnost – svod můžete vést na trávník, do vsakovací jímky nebo do dešťové nádrže. Pokud je pergola přikotvená, nesmí její střecha zasahovat do odvodnění střechy domu. Spojení dvou svodů do jednoho je riskantní při přívalovém dešti.

Nosná část musí být založená pod hloubkou promrzání, stejně jako obvodové zdivo domu. Lavice položená na zhutněném štěrku bez základu se po dvou zimách posune a spáry popraskají. Zdivo z plných cihel nebo tvárnic na maltu stačí, ale vnější líc musí mít izolaci proti vodě z terénu i z terasy. Na sedák se osvědčuje betonová deska nebo silná kamenná deska uložená do lože z flexibilního lepidla, ne na tři kusy obyčejné malty. Deska musí mít přesah asi 2 cm přes zdivo a spád od domu, aby voda nezatékala do spáry.

Odstup a výška rozhodují víc než vzhled Gril potřebuje od střechy pergoly odstup, který odpovídá jeho typu. U plynového stačí menší, u dřevěného nebo uhlíkového počítejte s vyšším a širším sloupcem tepla. Nikdy nenechávejte gril přímo pod hořlavým prvkem, jako je dřevěné podbití nebo látkový závěs. Mezi grilem a nejbližší stěnou nechte průchozí mezeru, abyste se k němu dostali ze dvou stran. Posezení stavte tak, aby nejbližší židle nebyla v přímé linii s roštem; stačí půl metru stranou a hosté přestanou být v kouřové stopě.

Před montáží si na zemi rozložte celý rám a zkontrolujte úhlopříčky. Pergola u zdi často není pravoúhlá, protože zeď není rovná. Pokud narazíte na křivost, vyrovnejte ji distančními podložkami u sloupků, ne řezáním profilů. Montáž zastřešení dělejte ve dvou lidech a za bezvětří. Po první zimě zkontrolujte všechny spoje a dotáhněte je. Průběžná údržba spočívá v čištění žlabu a kontrole těsnění u zdi. Když to uděláte, pergola vydrží desítky let bez zbytečných oprav.

Nakonec myslete na úložné prostory. Na terase vzniká nepořádek rychleji než v obýváku. Deky, polštáře, grilovací náčiní, hračky. Bez uzavíratelné lavice nebo skříně se vám během týdne terasa změní ve skladiště. Zvolte nábytek, který má úložný prostor pod sedákem, nebo přidejte nízkou komodu v podobném stylu, jaký máte v obýváku. Všechno, co na terase zůstane přes noc, by mělo být buď odolné, nebo uklizené. Jinak si příští sezónu řeknete, že se vám na terasu nechce chodit — a to je přesně ten okamžik, kdy přestane být pokračováním obýváku.

Pergola na terase je lákavá tím, že všechno schová pod střechu. Jenže posezení a gril mají protichůdné nároky: jedno chce klid a čistý vzduch, druhé produkuje teplo, kouř a mastnotu. Pokud je postavíte vedle sebe bez rozmyslu, budete při každém grilování odhánět hosty od stolu. Řešení není v dražším vybavení, ale v uspořádání prostoru a v tom, jak pergolu odvětráte.

Nakonec si všechno vyzkoušejte nanečisto: zapalte gril, postavte se k místu pro hosty a sledujte, kam jde kouř. Podle toho posuňte stůl, židle nebo samotný gril. Uspořádání, které funguje v bezvětří, se při mírném větru může změnit; proto nechte alespoň jednu stranu volnou pro přesun. Když jsou zóny oddělené, odstup dodržený a vzduch má kudy odcházet, můžete jíst i grilovat pod jednou střechou, aniž by jedno rušilo druhé.