Stůl na terase, který stojí špatně a ničí posezení

Rozhodující je orientace ke světovým stranám. Terasa na jihu je přes léto odpoledne nepoužitelná, pokud nad ní není stínění – pergola, markýza nebo aspoň vzrostlý strom. Naopak terasa na západě prodlužuje večerní posezení, ale v červenci se přehřívá. Ideální kompromis bývá jihovýchod nebo východ: dopoledne teplo, odpoledne stín. Pokud stavíte dál v zahradě, počítejte s tím, že cesta s plným tácem urazí dvacet metrů a v zimě se tam nikomu nebude chtít odhazovat sníh.

Další past je orientace ke světové straně. Stůl postavený přesně na jih bude v létě přes poledne nepoužitelný, i když bude pod slunečníkem, protože slunečník sám sálá teplo. Lepší je natočit stůl tak, aby delší osa směřovala východ–západ. Ranní a večerní slunce pak svítí na kratší strany a polední úpal dopadá na menší plochu.

Typická chyba je spoléhat na to, že terasa na západ bude mít stín celé odpoledne. Ve skutečnosti záleží na tom, co je na západě. Pokud je tam volný prostor, slunce bude svítit až do západu. Teprve když je na západě strom nebo dům, vytvoří se stín dříve. Další chyba je ignorovat roční období. Terasa, která je v červenci příjemná, může být v dubnu nebo v září neobyvatelná kvůli nízkému slunci a dlouhým stínům.

Odvod vody řeš dvěma způsoby. Buď svod do okapu po stranách, nebo volný okap, který kape mimo dlažbu. Žlab připevněný přímo na fasádu je častý zdroj vlhkosti byt v paneláku patě zdi; lepší je vést ho na vlastní nosník pergoly. U polykarbonátu a skla počítej s větším množstvím kondenzátu, který musí mít kam odtéct, jinak steče po vnitřní straně a objeví se u zdi.

Základní pravidlo zní: kotvy patří do rohů a do míst, kde se sbíhají nosné profily. Právě tam vzniká největší tah. Pokud jsou nohy pergoly jen přišroubované k dlažbě bez podloží, drží pouze třením a hmotností. Vítr je nadzvedne jako list papíru. Do betonu nebo zámkové dlažby je proto nutné vrtat přes celou tloušťku a použít mechanické kotvy, které se v otvoru roztáhnou. Lepicí kotvy jsou vhodné jen do plného betonu, ne do děrovaných cihel nebo tvárnic.

Nezapomínejte ani na odvod vody a vítr. Stůl postavený v nejnižším místě terasy bude po dešti stát v kaluži a nohy se budou rozpíjet. Stejně tak roh u nárazového větru znamená, že vám při každém poryvu poletí ubrus a sklenice. Zvedněte stůl o pár milimetrů pomocí rektifikačních podložek a v exponovaném místě ho zajistěte proti posunu.

Když okap visí vysoko, je nejjednodušší prodloužit svod a odklonit ho mimo půdorys terasy. Použijte pevné koleno a krátký nástavec, ne řetěz ani volně zavěšený díl, který při větru mlátí do konstrukce. Nástavec musí končit nad zpevněným odtokovým žlabem nebo drenážní štěrkovou plochou, ne přímo na trávníku. U nízkých okapů je lepší svod stočit pod terasu. Vede se v mírném spádu k okraji a ústí do štěrkového lože vykopaného pod úrovní povrchu. Hloubka lože stačí kolem třiceti centimetrů, dno vyložte geotextilií a zasypte praným štěrkem.

Nejčastější chyba při zařizování terasy je umístit stůl doprostřed volné plochy, protože tam vypadá dobře. Jenže stůl není solitér, je to pracovní plocha, ke které se musí vejít židle a člověk si musí sednout tak, aby se nemusel proplétat mezi zdí a opěradlem. Pokud je stůl u zdi nebo u zábradlí blíž než devadesát centimetrů, židle při odsunutí narazí a host sedí nakřivo. Změřte si to krejčovským metrem ještě předtím, než stůl koupíte.

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je prostor pro obsluhu. Mezi stolem a grilem nebo vstupem do kuchyně nechte uličku alespoň sedmdesát centimetrů. Jinak budete při každém nošení talířů obcházet sedící hosty a dřív nebo později něco shodíte. Pokud se vám to všechno nevejde, zmenšete stůl, ne prostor kolem něj.

Praktické pravidlo zní: od hrany stolu k nejbližší překážce nechte alespoň metr, u čela stolu pak metr dvacet, aby se dalo pohodlně obsluhovat. Když je terasa úzká, neposouvejte stůl do rohu, ale postavte ho delší stranou rovnoběžně se zdí a židle dejte jen na tři strany. Ušetříte místo a nikdo nebude sedět na hraně dlažby.

Kam stůl postavit, aby v poledne nestínil a večer neoslňoval Slunce na terase se během dne posouvá a stůl, který je ráno příjemný, může být v poledne rozpálený. Sledujte terasu aspoň jeden den v různých hodinách a všimněte si, kudy jde stín od domu, pergoly nebo stromu. Stůl umístěte tak, aby v době oběda ležela jeho větší část ve stínu, ale ne pod neprůhlednou střechou, kde se horko drží. Ideální je střídavý stín listnatého stromu nebo posuvná markýza, kterou lze podle potřeby přitáhnout.

If you have any concerns about where and how to use více zde, you can contact us at our own site.