Když jsou zdi křivé, sádrokarton srovnejte na roštu

Suchý rastr znamená, že profily kladete na zem, spojujete křížovými spojkami a zavěšujete jako hotový rošt. Je to rychlejší a lépe se hlídá rovina, ale potřebujete prostor a druhého člověka. Varianta s postupným skládáním přímo na závěsech je pomalejší a hrozí kroucení. Pokud jde o rozpon větší než zhruba čtyři metry, přidejte mezi hlavní profily ještě nosné profily příčné, jinak se podhled po zatížení prohne.

Všechny spoje fólie se přelepují páskou určenou přímo rady pro rekonstrukci parozábrany. Lepicí páska na papír nebo obyčejná malířská páska po čase povolí a spoj se rozlepí. Páska se lepí na očištěný a suchý povrch, s přesahem alespoň pět centimetrů na každou stranu. Stejně se řeší prostupy: trubky odpadu, If you loved this post and you would like to receive much more information regarding rady pro rekonstrukci i implore you to visit the internet site. vodovodní přípojky i elektrické kabely se oblepí těsnicí manžetou nebo se fólie vyřízne s malým otvorem a přelepí dokola. Místo, kde fólie navazuje na zeď nebo na podlahu, se také přelepí a přitlačí lištou.

Parozábrana se klade na nosnou konstrukci před montáží sádrokartonu. Fólii veďte v celku, bez zbytečných prostřihů, a přesahy spojů nechte alespoň deset centimetrů. Spoje přelepte páskou určenou přímo pro parozábrany, ne obyčejnou lepicí páskou, která po pár měsících odpadne. Stejně pečlivě přelepte prostupy – přívod vody, odpady, kabely. Právě v těchto místech vzniká většina netěsností. Fólii nesmíte propíchnout hřebíkem ani přišroubovat přes ni, jinak ztrácí smysl.

Než vezmete brusný papír, projděte spoj znovu rukou i bočním světlem. Pokud je tmel pevný, matný, bez lepivosti a bez tmavých středů, je připravený. Když narazíte na měkké místo, nechte ho doschnout a teprve potom brouste. Raději o hodinu déle než o vrstvu nátěru navíc.

Zjednodušeně: 12,5 mm je univerzální volba pro běžné interiérové konstrukce, 15 mm je nástroj pro splnění konkrétního technického požadavku. Nekupujte silnější desku jen proto, že „vydrží víc". Rozhodujte podle projektu, účelu místnosti a způsobu zatížení. Když si nejste jistí, poraďte se s projektantem nebo statikem ještě před objednáním materiálu. Dodatečná změna tloušťky na stavbě znamená předělávku roštu i opláštění.

Volba mezi sádrokartonovou deskou tloušťky 12,5 mm a 15 mm není otázkou ceny ani zvyku. Rozhoduje o tom, jak se příčka nebo podhled zachová při zatížení, vlhkosti, akustickém tlaku a požadavku na stabilitu. Deska 12,5 mm je standard, se kterým se setkáte ve většině interiérových konstrukcí. Patnáctimilimetrová deska se používá tam, kde samotná tloušťka materiálu řeší konkrétní problém – ať už jde o pevnost, akustiku, nebo požární odolnost.

Rošt rozhoduje o rovině, ne deska Základem je svislý rošt z profilů, které se ke zdi kotví přes konzoly. Konzoly se připevňují ve vzdálenosti maximálně šedesát centimetrů od sebe, u vyšších stěn i hustěji. Profily se do konzol nasazují a vyrovnávají do roviny pomocí vodováhy a napnuté šňůry. Šňůra je důležitá: jediný profil vyčnívající o pár milimetrů rozhodí celou plochu a při montáži desek už to neopravíte. Konce profilů se do konzol zajistí šrouby nebo je zabezpečí zalisovaný jazýček.

Praktické pravidlo: pokud projekt neurčuje požární nebo akustickou třídu, vystačíte s 12,5 mm. Jakmile se v dokumentaci objeví požadavek na zvýšenou odolnost, přejděte na 15 mm. U jednovrstvého opláštění příčky mezi dvěma byty ale 15mm deska sama o sobě nestačí – bez správné skladby vrstev a izolace nedosáhnete potřebného útlumu. Častou chybou je kombinovat 15mm desku s tenkým roštem a krátkými roztečemi. Tím vzniká tuhá konstrukce, která se ale může kroutit, pokud není dostatečně ukotvená k nosné stěně.

Mezi profily se vkládá izolace, pokud řešíte tepelný nebo zvukový útlum. Izolace nesmí být namačkaná, jinak rošt tlačí do stran a rovina se vlní. U stěn v koupelně nebo v kuchyni použijte desky vhodné do vlhka a spáry mezi nimi utěsněte. Na nerovné zdi se často zapomíná na prostupující vlhkost. Pokud zeď vlhne, sádrokarton potřebuje parozábranu a odvětrání dutiny, jinak za rok plesniví zevnitř.

Když je stěna obložená, zkontrolujte rovinu ještě před tmelením. Pomocí dlouhé latě přejíždějte po povrchu a hledejte propadliny. Menší nerovnosti se srovnají tmelem, větší znamenají sundat desku a upravit rošt. Oprava roštu po obložení je pracná a drahá. Lepší je úložné prostory v malém bytěěnovat čas měření a vyrovnání před montáží. Sádrokarton není samonosný a každá chyba v roštu se projeví na povrchu.

Při montáži platí, že desky 15 mm se hůře řežou a jsou těžší. To znamená pomalejší práci a vyšší nároky na počet pracovníků při zvedání na strop. Spoje musí být pečlivě vyspárované a šrouby zapuštěné tak, aby hlavička neprotrhla karton. U 15mm desky používejte delší šrouby, jinak se nechytí do profilu. Stejně tak pamatujte, že podhled z 15mm desek potřebuje hustší závěsy, protože hmotnost opláštění roste. Pokud zvolíte 12,5 mm tam, kde mělo být 15 mm, poznáte to až při užívání: stěna bude průzvučná, podhled se může prohnout a požární odolnost nebude odpovídat projektu.