6 zpusobu, jak svetelne znecisteni meni noční oblohu ve mestech

Pozor na mikro klima a vlhkost vzduchu. Údolí u řek a rybníků sice vypadají romanticky, ale častěji se v nich tvoří mlha a rosa. Vysoká vlhkost rozptyluje světlo a zhoršuje průzračnost vzduchu. Raději zvolte místo ve vyšší nadmořské výšce s dobře odvodněným terénem. Vyhněte se také loukám s vysokou trávou, která vám bude stínit výhled a navíc bude mokrá. Ideální je zpevněná plocha, jako je polní cesta nebo plácek u lesa.

Planetárium Praha je jedním z největších svého druhu v Evropě a jeho program dávno přesahuje klasické promítání hvězdné oblohy. Návštěvník se tu dostane k interaktivním exponátům, If you are you looking for more info regarding koukněte sem have a look at the webpage. tematickým výstavám i pořadům, které kombinují vědu s filmovými efekty. Pokud přijedete poprvé, vyhraďte si na prohlídku alespoň tři hodiny – jinak riskujete, že stihnete jen zlomek toho, co místo nabízí.

Jak si zapamatovat polohu a kdy ho hledat Nejspolehlivější pomůcka je spojit si Orion s jinými objekty. Na jaře a v létě ho nenajdete, protože je na obloze pouze v noci a v zimě – to je dáno polohou Země vůči Slunci. Pokud se chcete naučit ho rychle najít, zkuste si zapamatovat, že pás vždy ukazuje k Siriusovi (vlevo dole) a k hvězdě Aldebaran (vpravo nahoře). Tím získáte orientaci i v případě, že je obloha lehce zatažená.

Jak poznáte, že je obloha opravdu tmavá a co s tím dělat Nejjednodušší test spočívá v tom, že se podíváte na známé souhvězdí, třeba na Velký osvětlení v obývákuůz. Pokud vidíte všech sedm hvězd jasně a zřetelně, máte alespoň průměrné podmínky. Pokud ale některé hvězdy splývají nebo jsou sotva znatelné, světelné znečištění je silné. V takovém případě se vyplatí vyrazit na okraj města, do parku s hustou zástavbou stromů nebo na vyvýšené místo, kde je méně pouličních lamp. Ideální je počkat na bezměsíčnou noc a alespoň dvacet minut si zvykat na tmu – oči pak lépe rozliší i slabší objekty.

Pro začátečníky je klíčové trpělivé počkat, až oči přivyknou tmě. Po přechodu z osvětlené místnosti trvá asi dvacet minut, než se rozšíří zornice a uvidíte slabší hvězdy. Během této doby se nedívejte do mobilu ani na baterku – jinak celý proces začínáte znovu. Pokud použijete červenou čelovku, oči si zachovají citlivost. Také si dejte pozor na měsíc v úplňku, který svým svitem výrazně snižuje viditelnost hvězd. Ideální je tmavá obloha bez měsíce, nejlépe v úterý nebo ve středu po novu.

Orion patří mezi nejvýraznější souhvězdí zimní oblohy. Najdete ho podle tří jasných hvězd v řadě, které tvoří jeho „pás". Tento pás je natolik nápadný, že ho nelze přehlédnout, a právě od něj se odvíjí celé hledání. Nejlepší čas k pozorování je od října do března, kdy Orion vychází nad obzor kolem deváté večer a postupně stoupá k jihu. Pokud hledáte poprvé, vyjděte ven kolem desáté a otočte se k jihu – pás Orionu bude přibližně v polovině výšky mezi obzorem a zenitem.

Důležitý je také samotný přístup na místo. Vyberte si lokalitu, kam se dostanete autem, ale zároveň nechte auto stát alespoň padesát metrů od místa pozorování. Teplo z motoru a tlumená světla palubní desky narušují adaptaci očí na tmu. Mnohem lepší je parkovat tak, aby auto svými světly neosvětlovalo prostor, kde budete stát. Pokud jdete pěšky, vezměte si čelovku s červeným filtrem, která šetří noční vidění.

Dalším typickým projevem světelného znečištění je změna barev hvězd. Místo toho, aby byl Betelgeuse sytě oranžový a Vega modrobílá, splývají všechny v jednolitou šedou či žlutou. Důvodem je rozptyl světla v atmosféře, který snižuje kontrast. Chcete-li barvy hvězd vidět věrně, potřebujete co nejtmavší oblohu. Praktickou pomůckou je použít červenou čelovku namísto bílé – bílé světlo ničí adaptaci očí na tmu na dlouhé minuty, zatímco červené zachovává citlivost. Mnoho lidí dělá chybu, že si svítí mobilem na mapu oblohy, čímž si zcela znemožní pozorování slabších hvězd na další půlhodinu.

Co všechno ovlivní kvalitu noční oblohy Začněte tím, že si zjistíte, kterým směrem jsou nejbližší větší města. Světelný smog se šíří daleko a i desítky kilometrů vzdálená aglomerace dokáže oblohu nad vámi zesvětlit. Vyhněte se místům na vrcholcích kopců, které mají výhled přímo na městské aglomerace. Ideální je naopak svah orientovaný od města nebo údolí, které přirozeně cloní horizont. Prakticky si to ověřte tak, že se před setměním rozhlédnete po okolí a zjistíte, kde se nacházejí nejjasnější body.

S trochou cviku zvládnete za jedinou noc vidět až třicet souhvězdí, pokud budete postupovat systematicky a nebudete se zdržovat u každého příliš dlouho. Nebojte se pozorování přerušit a zkontrolovat si mapu, ale vždy si dejte čas na to, aby se oči znovu přizpůsobily tmě. Sledování oblohy je trpělivá činnost, ale odměnou vám bude zážitek, na který nezapomenete. Až příště vyrazíte, zkuste si odškrtávat, kolik jich skutečně zahlédnete – výsledek vás možná překvapí.