Malá Strana: od podhradí k nejkrásnější čtvrti – co se změnilo?

Na co si dát při návštěvě pozor a jak se vyhnout častým omylům Mnoho návštěvníků dělá chybu, že se soustředí pouze na hlavní třídu a vynechá boční ulice. Přitom právě ve vnitřních částech kolonie najdete nejzajímavější řešení zahrad a orientace domu ke světovým stranám. Nezapomeňte také, že většina domů je soukromým vlastnictvím. Respektujte proto soukromí obyvatel, nefotografujte si z bezprostřední blízkosti interiéry a pohybujte se pouze na veřejně přístupných cestách. Pokud si chcete prohlédnout některou z vil zevnitř, zjistěte si předem, zda se v daném termínu nekoná některá z pravidelných komentovaných prohlídek.

Praktická rada zní: vyhněte se hlavním třídám, pokud chcete zažít atmosféru. Hlavní bulváry jsou sice krásné, web ale většinou plné obchodů a hluku. Zabočte do bočních ulic a nechte se vést pocitem. Často narazíte na vnitrobloky, které jsou dnes upravené jako klidová místa, ale kdysi sloužily hospodářským účelům. V těchto zákoutích si všímejte, jak jsou domy orientované ke slunci, což je další pozůstatek vinařské logiky, kdy se hrozny potřebovaly ohřát. Tento detail vám pomůže pochopit, proč některé ulice působí světleji a jiné zůstávají ve stínu.

Když se řekne Malá Strana, většina si představí romantické uličky pod Pražským hradem, barokní chrámy a výhledy, které berou dech. Málokdo ale ví, že tahle čtvrť byla dlouhá staletí spíše hospodářským zázemím hradu než turistickou perlou. Původně tu stály dřevěné domy řemeslníků, tržiště a skladiště. Zlom přišel až s vrcholným barokem, kdy šlechta začala na malostranských parcelách stavět paláce, které měly konkurovat síle panovníka. Dnes tu historie doslova dýchá z každého rohu, ale aby vám neunikla, je dobré vědět, jak se v té změti uliček, schodů a zákoutí pohybovat.

Praktický postup: vyberte si jednu konkrétní lokalitu, třeba okolí bývalé synagogy, a zkuste si představit, kudy vedla nejbližší ulička. Dnes tam často vede jen úzký průchod mezi domy. Projděte ho a sledujte, jak se mění výška stropů nebo sklon podlahy. V těchto místech se dochovaly sklepy z původních domů, které asanace zasypala. Pokud máte přístup do sklepních prostor některého z novějších domů, můžete narazit na zazděné gotické oblouky nebo zbytky studní. To je přímý důkaz, že nová zástavba stojí na základech ghetta.

Když už se vydáte na procházku, věnujte pozornost terénu. Vinohrady jsou totiž postavené na svazích a tento fakt má praktické důsledky. Ulice, které vedou kolmo na vrstevnice, jsou mnohem strmější, než se zdá z mapy, a v letních měsících vás dokážou pořádně zpotit. Pokud plánujete výlet s kočárkem nebo s někým, kdo hůře chodí, raději si předem zjistěte, kudy vedou pozvolnější trasy podél hlavních tříd. Zároveň si všimněte, že mnohé domy mají zvýšená přízemí a schodiště, což je přímý důsledek vinařské minulosti, kdy se pod budovami nacházely sklepy.

Nakonec si ověřte své poznatky v archivech, ale pozor na chybu: nehledejte jen písemné záznamy o asanaci. Hledejte stavební deníky a plány jednotlivých domů z let po asanaci. Tyto dokumenty často obsahují poznámky o tom, co stálo na místě předtím. Díky nim můžete rekonstruovat postup, jakým ghetto mizelo. Když si takto poskládáte detaily z map, terénu a archivů, získáte plastický obraz místa, které už na první pohled neexistuje, ale jehož stopy jsou dodnes čitelné — jen je třeba vědět, kam se dívat.

Pokud chcete zažít Malou Stranu bez davů, vydejte se sem brzy ráno, ideálně před osmou hodinou. V tuto dobu jsou ulice prázdné, obchody ještě zavřené a vy si můžete v klidu prohlédnout detaily fasád, které přes den unikají pozornosti. Všimněte si například sgrafit na domech v Thunovské ulici – jsou z 16. století a přežily všechny přestavby. Ale pozor, některé domy jsou soukromé a mají na dveřích cedulku „zákaz vstupu". Respektujte to; místní si chrání své soukromí a nepotěší je turista, který si fotí jejich vnitroblok.

Kde začít, aby se slohy nespojily v nevkusný mišmaš Nejdřív si udělejte inventuru všech stavebních prvků a přiřaďte je k jednotlivým slohům. Poté se rozhodněte, které z nich jsou pro dům charakteristické a které lze bez výčitek upravit. Například secesní štuky na fasádě jsou nenahraditelné, ale vnitřní příčky z 19. století už klidně můžou ustoupit novému dispozičnímu řešení. Důležité je, aby každá nová přestavba někam patřila – ať už cituje původní motiv, nebo naopak staví kontrast. Vyhněte se kompromisům, které se snaží zalíbit úložné prostory v malém bytěšem, protože ty obvykle skončí jako beztvarý slepenec.

Během procházky sledujte i urbanistické souvislosti. Kolonie Baba byla navržena jako celek s důrazem na vzdušnost a zeleň. Všimněte si, jak jsou domy umístěny v terénu a jak mezi nimi vznikají průhledy. Častou chybou bývá, že lidé vnímají jednotlivé stavby izolovaně a uniká jim jejich vzájemná návaznost. Zkuste se proto zastavit na vyhlídkových místech, odkud je vidět více domů najednou, a vnímejte kompozici jako jeden promyšlený obraz.

If you adored this article and you would like to receive more info concerning jak Zařídit malou kuchyni generously visit our own page.