Co zvolit na první lezení na umělé stěně?

Kdy zpevnit a kdy povolit Zpevněte vždy, když vidíte vlnu, válec nebo kámen. Zpevnění znamená zatnout břicho a hýždě, ale nezadržovat dech. Dýchejte do břicha, ale s odporem. Po průjezdu se ihned uvolněte, jinak se zbytečně unavíte a ztratíte pružnost. Typická chyba je, že lidé zpevní celé tělo na celý den a pak v rozhodující chvíli nemají sílu. Druhá chyba je naopak úplné povolení a předklon, kdy hlava jde dopředu a záda se vykulí.

Tukovou složku rozehřejte ve vodní lázni, ne přímo na plotně. Přidejte mýdlovou hmotu a míchejte, dokud se nespojí. Odstavte, vmíchejte odvar a případně pár kapek éterického oleje. Éterické oleje se odpařují, proto patří do směsi až nakonec, když už není horká. Směs nalijte do silikonové formy a nechte 24–48 hodin při pokojové teplotě ztuhnout. Do chladničky to nedávejte, kondenzující vlhkost povrch naleptá.

Při raftingu nejde o to být silný, ale o to udržet trup zpevněný ve chvíli, kdy loď padá do válce nebo se náhle zastaví o kámen. Zpevněný trup znamená, že páteř drží v neutrální poloze a náraz se přenáší do vesla a nohou, ne do meziobratlových plotének. Bez toho i malý šplouchanec skončí nataženými zády.

Veslujte z trupu, ne z rukou. Základem je rotace hrudníku, ne ohýbání beder. Při záběru se trup otáčí kolem stabilní páteře, paže jen přenášejí sílu. Kdo tahá jen rukama, brzy cítí bolest mezi lopatkami a v bedrech. Před každým záběrem zkontrolujte, že sedíte vzpřímeně a nehrbíte se. Únava vede k hrbení a to je cesta k úrazu.

Začněte odvarem. Dvě hrsti sušených bylin (kopřiva, rozmarýn, šalvěj, heřmánek) zalijte 200 ml vroucí vody a nechte 20 minut louhovat pod pokličkou. Přeceďte přes jemné sítko a tekutinu zredukujte na asi 100 ml. Čím koncentrovanější odvar, tím méně vody se později snaží rozpustit tuhou hmotu. Nechte vychladnout na pokojovou teplotu, horký odvar by mohl rozpustit tukovou složku dřív, než ji stihnete promíchat.

Během zimy rostliny nekrm. Hnojení v období klidu podporuje měkké výhony, nebo suchý vzduch zničí. Když se objeví bílý povlak na půdě, je to plíseň z přemokření — přesuň rostlinu na vzdušnější místo a omez zálivku. Na jaře, až pomine nebezpečí nočních mrazů, začni s otužováním: přes den dej truhlík ven, na noc vrať dovnitř. Po týdnu až dvou může zůstat venku natrvalo. Teprve pak přihnoj a přesaz do čerstvé půdy.

Světlo je druhá věc, kterou lidé podceňují. Stůl postavený tak, že si dítě při psaní stíní vlastním tělem, je k ničemu. Světlo má přicházet zleva u praváka a zprava u leváka, ideálně denní, ale doplněné stolní lampou s teplým světlem. Žádné blikající zářivky ani studené bílé světlo, které unavuje oči. Pokud dítě pracuje večer, lampa musí osvětlovat sešit, ne tvář.

Podrážka a tvar: co skutečně ovlivní první lezení Pro začátečníka je vhodnější měkčí podrážka s hladkým povrchem. Tvrdá guma je určená pro malé stupy a převisy, ale na velkých chytech umělé stěny klouže, protože nemá dostatečný kontakt. Tvar boty volte spíš symetrický nebo jen mírně asymetrický. Silně zahnuté „banánové" modely nutí prsty do nepřirozené pozice a na prvním tréninku bolí. Vyhněte se i botám s agresivním tahem šňůrek přes nárt — uvolní se až po několika lekcích a do té doby dřou.

První návštěva umělé stěny neznamená kupovat ty nejdražší lezecké boty. Většina začátečníků řeší, jestli mají být těsné, nebo pohodlné, a odpověď je jednoduchá: na první výstup potřebujete boty, které unesete na noze alespoň hodinu bez bolesti. Příliš těsná obuv vás odradí dřív, než se naučíte stát nábytek na míru špičkách. Cílem je zvyknout si nábytek na míru postavení nohou, ne trpět.

Častá chyba je kupovat boty o dvě čísla menší s představou, že se vytáhnou. Kožené modely se sice mírně povolí, ale syntetické materiály drží tvar. Rozdíl mezi „těsnými" a „bolestivými" je v tom, že těsná bota tlačí rovnoměrně, kdežto bolestivá vytváří jedno konkrétní místo. Pokud v botě cítíte tlak na jediný prst, vyměňte ji. Dále nezkoušejte boty po dlouhém dni, kdy máte nohy unavené a oteklé. Jděte měřit dopoledne nebo po krátkém odpočinku.

Před jízdou zařaďte krátké rozcvičení: most, prkno, rotace trupu s veslem a výdrž v podřepu. Stačí pět minut a tělo si zapamatuje správnou polohu. Během plavby každých dvacet minut vědomě zkontrolujte sed a dech. Po vyplutí protáhněte bedra a hrudní páteř, ideálně kroužením pánve a předklonem s rovnými zády. Bolest zad při raftingu není náhoda, ale výsledek špatné stabilizace.

Zásadní je velikost. Lezecké boty se nevybírají podle čísla, které nosíte v běžných teniskách. Výrobci používají vlastní tabulky a každý model sedí jinak. Zkuste botu nazout bez ponožek, případně v tenkých ponožkách, a stoupněte si na malou hranu. Prsty by se měly lehce dotýkat špičky, ale nesmí být ohnuté do pravého úhlu. Patní část musí držet pevně, aby se noha v botě neposouvala. Pokud bota tlačí na nárt nebo na boční kosti, je špatná — i když je „správně dlouhá".