Na konci zimy, obvykle v únoru nebo v březnu, začněte kontrolovat, zda…

Na konci zimy, obvykle v únoru nebo v březnu, začněte kontrolovat, zda se neobjevují nové pupeny. Jakmile se objeví, přeneste truhlíky na světlo a začněte mírně zalévat. Přesazujte až ve chvíli, kdy pominou noční mrazy a rostliny mají alespoň několik nových lístků. Starý substrát částečně vyměňte za čerstvý a přidejte drenáž. Takto ošetřené bylinky obvykle obrazí do několika týdnů a dají se sklízet po celou další sezónu.

První praktické rozhodnutí se týká potahu. Látka je příjemnější na dotek a v zimě nepůsobí chladně, ale ušpiní se dřív, zvlášť pokud máte děti nebo domácí mazlíčky. Kůže a koženka se otírají snadno, jenže v létě se na nich člověk potí a levnější varianty po pár letech popraskají. Pokud sáhnete po látce, vybírejte hustě tkanou směs s vyšším podílem syntetických vláken. U koženky se vyhněte příliš lesklým povrchům, které vypadají uměle a rychle ukazují každý šrám.

Podkroví bývá pro dětský pokoj lákavé – šikmé stropy, výhled, pocit soukromí. Jenže právě tahle místnost má několik vlastností, které se u dě vymstít: v létě se přehřívá, v zimě rychle chladne, vzduch se v ní hůř vyměňuje a šikminy svádějí k nevhodnému rozmístění nábytku. Rizika se dají zvládnout, ale jen když se s nimi počítá dopředu, ne až po nastěhování.

Prvním spolehlivým signálem je schopnost udržet odrážedlo nebo kolo s pedály ve vzduchu. Položte kolo na rovný povrch, zvedněte obě kola nad zem a nechte dítě, ať ho drží za řídítka a jde s ním několik kroků. Pokud kolo naklání, přepadá na stranu a dítě ho nedokáže vyrovnat, rovnováha ještě není na místě. Když naopak udrží kolo vodorovně a samo koriguje náklony, má základ, na kterém se dá stavět.

Barvy, které místnost prodlužují, a ty, které ji zabíjej

Podkroví trpí na dvě protikladné věci: v létě je vydýchané a horké, v zimě zase hrozí kondenzace vlhkosti na šikminách. Řešením je řízené větrání se zpětným získáváním tepla, případně alespoň pravidelný průvan ráno a večer. Nikdy nezakrývejte větrací mřížky ve střeše nábytkem ani kobercem. Vlhko se podepisuje i na dětských dýchacích cestách, takže vlhkoměr v pokoji není zbytečnost. Pozor také na hluk – dešťové kapky na střeše umí budit, a to i tehdy, když jsou ostatní místnosti v domě tiché.