Když děti začnou hrát pantomimu, rozvíjí fantazii i spolupráci

Dále sledujte orientaci vůči světlu. Hra proti slunci je pro pozorovatele i hráče nepříjemná. Pokud je místo v ose západního slunce, budete odpoledne vidět jen siluety. Zkuste vybrat plochu, kde slunce nesvítí přímo do očí ani z okna, ani z místa, odkud se bude hrát. Pomůže i to, když je hřiště lemované tmavším povrchem nebo zelení, protože se na něm lépe čte pohyb.

Pro rodiče je pantomima užitečná i doma, když je potřeba zabavit děti bez obrazovky. Stačí zadat úkol na cestě autem nebo při čekání u lékaře. Dítě předvádí, co dělalo o víkendu, a rodič hádá. Vyhněte se hodnocení typu „to nebylo ono". Místo toho opakujte, co jste viděli, a nechte dítě doplnit, co chybělo. Tím se učí přesnosti pohybu a zároveň zažívá úspěch.

Děti často odcházejí od hry dřív, než se pořádně rozjedou. Není to nevděčnost ani rozmazlenost. Ve věku kolem čtyř až osmi let je pozornost krátká a mozek potřebuje rychlou zpětnou vazbu. Pokud hra nabízí první zajímavý moment až po deseti minutách, většina dětí to vzdá předtím, než se k němu dostane. První krok tedy není nutit je vydržet, ale zkrátit cestu k zábavě.

Jak podle věku Děti od tří do pěti let zvládnou napodobovat zvířata nebo předměty. Zahrajte si na kočku, která se myje, nebo na auto, které jede. Nechte je hádat, co předvádíte, a pak se vystřídejte. U předškoláků funguje zrcadlení: dvojice stojí proti sobě, jeden vede pohyb, druhý ho opakuje. U dětí od šesti do osmi let přidejte emoce. Zahrajte „radost z dárku" nebo „strach ve tmě". Ptejte se, co na tváři viděly. Děti od devíti do dvanácti let zvládnou krátké příběhy s více postavami. Nechte je ve skupinkách vymyslet scénku na téma „ráno ve škole" nebo „nákup". Pomozte jim rozdělit role a určit začátek a konec.

Vyberte jeden typ podnětu a držte se ho. Buď se hledá barva, nebo tvar, nebo rozdíl. Míchat dohromady pět pravidel znamená, že dítě přestane vnímat rozdíly a začne tipovat. U nejmenších funguje dobře hledání dvojic stejných obrázků nebo předmětů, které se liší jen byt v paneláku jedné vlastnosti — třeba barvě. U starších přidejte časový limit, ale až ve chvíli, kdy dítě zvládá hru bez chyb. Limit, který přichází dřív, než je dovednost zvládnutá, vytváří jen stres.

Pantomima není jen tichá hra. Pro děti je to způsob, jak vyjádřit emoce, procvičit postřeh a naučit se spolupracovat, aniž by musely mluvit. Ať jste rodič nebo vedoucí kroužku, začněte krátkými scénkami do dvou minut. Děti udrží pozornost lépe, když jde o rychlé, srozumitelné situace. Před hrou nastavte jasná pravidla: žádné zvuky, žádná slova, jen pohyb a výraz. Vysvětlete, že nejde o přesnost, ale o snahu a vcítění.

Typická chyba je nosit materiál v igelitce, kde se vlhký obsah zapotí a začne hnít. Použijte raději látkovou tašku nebo košík, který dýchá. Další častý omyl je brát domů velké kameny z potoků a strání: narušujete tím dno i břehy, kde žijí drobní živočichové. Stejně tak nenechávejte v lese zbytky jídla ani umělé dekorace, které jste přinesli jako doplněk hry.

U starších dětí a teenagerů vsaďte na abstrakci a humor. Témata jako „ztráta signálu" nebo „čekání na autobus" je nutí přemýšlet nad detailem. Vedoucí by měl jít příkladem, ale nezasahovat do hry. Typická chyba je příliš mnoho instrukcí předem. Děti potřebují hlavně prostor zkoušet. Další častá chyba je opravovat je během scénky. Počkejte do konce a pak se zeptejte, co by šlo udělat jinak. Nikdy nechte jedno dítě hrát příliš dlouho – po dvou minutách se pozornost vytrácí.

Pro rodiče je pantomima ideální na deštivé odpoledne. Nemusíte nic kupovat. Stačí obývací pokoj a pár předmětů. Zkuste „tichou večeři": dítě předvádí, co jí, vy hádáte. Nebo „ránu v koupelně" – čištění zubů, mytí obličeje. U menších dětí oceníte, když pantomimu spojíte s říkankou. Předveďte pohyb a nechte dítě přidat zvuk až po dokončení interiéru. U větších dětí funguje natáčení na telefon a zpětné přehrání. Děti se učí samy sebe vidět a opravovat.

Pantomima učí trpělivosti, protože než druhý pochopí, musíte zvolit jasné gesto. Učí i odvaze, protože stát před ostatními bez slov je náročné. Pokud se dítě stydí, začněte ve dvojici s dospělým. Postupně přidávejte publikum. Nikdy dítě nenutte, pokud nechce. Raději ať nejdřív hádá. A pamatujte: méně je více. Krátká, jasná scénka pobaví víc než dlouhá a překombinovaná. Když se nedaří, zkuste to znovu s jiným tématem. Pantomima je hra, ne soutěž.

If you enjoyed this write-up and you would certainly such as to receive more info relating to http://Bookmarkingcentrals.Com kindly go to the website.