Když chcete množit pokojovky ve vodě, dodržte těchto 7 zásad

Přehnané zalévání má typický průběh. Substrát je vlhký i po několika dnech, na povrchu se tvoří zelený povlak nebo plíseň, ze dna květináče jde cítit zatuchlina. Listy měknou, jsou ochablé a hnědé skvrny se objevují nejdřív na starších listech dole. Naproti tomu nedostatek vody způsobuje suché, křehké okraje a skvrny spíš na špičkách. Pokud je substrát mokrý a rostlina přesto vadne, kořeny už pravděpodobně odumírají.

Kokosový substrát má dvě silné stránky: drží vlhkost, ale zároveň nechává kořeny dýchat, a je prakticky sterilní. To se hodí při hydroponii, při předpěstování sazenic, u rostlin náchylných k hnilobě kořenů a při množení řízků. Naopak v kyselých půdách a u rostlin vyžadujících vyšší pH (například u mnoha zelenin) je potřeba pH upravit, protože čistý kokos bývá kyselý až neutrální. Také není vhodný pro rostliny, které potřebují pevnou oporu v půdě, jako jsou stromky s hlubokými kořeny.

Přelití vypadá jinak než nedostatek. Při přelití jsou skvrny měkké, tmavě hnědé až černé, často na okrajích a špičkách listů, a začínají na spodních listech. Okolní pletivo žloutne a list opadáúložné prostory v malém bytěá. Nedostatek draslíku dělá světle hnědé skvrny na okrajích starších listů, ale list zůstává tuhý. Nedostatek vápníku se projeví na nových listech, které jsou zkroucené a mají hnědé špičky. Rozdíl poznáte podle toho, které listy jsou postižené a jak pletivo vypadá na dotek.

Nejprve rostlinu vyjměte z nádoby nebo ji podryjte rýčem v dostatečné vzdálenosti od středu, abyste neprořízli hlavní svazek kořenů. Zbytek zeminy oklepejte rukou, ne tlakem vody. Vodou smýchejte jen ten nejhrubší substrát, protože mokré kořeny se trhají mnohem snáz než vlhké. Pokud je bal příliš pevný, pomůže ponoření na několik minut do kbelíku s vodou.

Čím vlhkost zvednout, aniž byste rostlině ublíži

Vodu měňte každé tři až čtyři dny. Není to formalita – ve stojaté vodě ubývá kyslík a množí se bakterie. Když si všimnete zakalené vody nebo slizkého povlaku na stonku, řízek okamžitě vyhoďte. Stonek, který změkl a ztmavl, se už nezachrání. Pokud se na řezu objeví bílý krémovitý výtok, jde o pryskyřici nebo mléčnou šťávu – u některých rostlin ji před ponořením do vody opláchněte, jinak ucpe cévní svazky.

Řízkování ve vodě je nejjednodušší způsob, jak z jedné rostliny udělat několik dalších. Funguje u většiny pokojovek s měkkými stonky – pothos, filodendron, tradeskancie, pelargonie nebo africká fialka. Nejde ale jen o to strčit odstřižený kousek do sklenice. Rozhoduje velikost řízku, místo řezu, čistota vody a ochota měnit podmínky, když se něco nedaří.

Nejčastější chyby jsou stále stejné: příliš mnoho listů na malém řízku, špinavá nádoba, přímé slunce a netrpělivost. Když se řízek po dvou týdnech nechytá, neznamená to, že je postup špatný. Zkuste jiný uzel, If you have any sort of inquiries regarding where and how to utilize Serod.art, you can call us at the site. jinou dobu nebo jinou mateřskou rostlinu. Někdy stačí vyměnit vodu častěji a zmenšit nádobu, aby stonek držel vzpřímeně a uzel zůstal ponořený přesně tak, jak má.

Kořínky se obvykle objeví za jeden až tři týdny, u dřevnatějších druhů i za dva měsíce. Nepřesazujte hned, jakmile uvidíte první bílé výběžky. Počkejte, dokud kořeny nedosáhnou délky alespoň tří až pěti centimetrů a nebudou mít viditelné postranní větvení. Příliš brzké přesazení do substrátu je pro nezakořeněný řízek šok. Stejně tak nečekejte měsíce – dlouhé kořeny ve vodě slábnou a při přesunu do hlíny se lámou.

Při přesazování použijte vzdušný substrát, ne hustou zeminu. Mladé kořeny potřebují kyslík. Květináč zvolte malý, jen o málo větší než kořenový bal. Po přesazení zalijte jednou a další zálivku odložte, dokud povrch substrátu neproschne. První týden držte rostlinu v polostínu, teprve pak ji přemístěte na obvyklé stanoviště.

Voda, světlo a trpělivost rozhodují Odstřižený řízek zbavte spodních listů, aby se nedostaly do vody. Nádobu použijte čistou, nejlépe skleněnou, a naplňte ji odstátou vodou pokojové teploty. Ponořte jen spodní uzel, maximálně dva centimetry stonku. Ponořený list nebo příliš hluboké ponoření je nejčastější důvod, proč řízek shnije místo toho, aby zakořenil. Sklenici postavte na světlé místo bez přímého poledního slunce. Přímé světlo vodu přehřívá a podporuje růst řas.

Začněte výběrem vhodné mateřské rostliny. Musí být zdravá, bez škůdců a v aktivním růstu. Nejlepší období je od března do září, kdy rostliny přirozeně raší. Řízek berte z konce výhonu, ideálně 10–15 cm dlouhý, se dvěma až třemi listy a alespoň jedním uzlem. Právě z uzlu – místa, kde list vyrůstá ze stonku – se tvoří nové kořeny. Řez veďte ostrým nožem nebo nůžkami těsně pod uzlem, šikmo. Tupý nástroj stonek rozmáčkne a vznikne prostor pro hnilobu.