Žloutnutí listů, které způsobuje přemíra péče, ne její nedostatek

Jak poznat žízeň dřív, než rostlina uschne Kromě prstu pomůže váha květináče. Lehký květináč znamená suchou půdu, těžký znamená vlhkou. Dalším signálem jsou listy: měkké, svěšené nebo stočené listy ukazují na nedostatek vody, ale stejně tak se chovají rostliny přelité, kterým uhnívají kořeny. Rozdíl je v půdě — u přelité je mokrá a zapáchá, Should you cherished this article and you would like to get more information concerning více detailů generously pay a visit to our web site. u přesušené je suchá a odchlipuje se od okraje květináče.

Nakonec záleží na druhu rostliny. Kaktusy a sukulenty snesou sucho lépe než kapradiny nebo fíkusy. Rostliny s tlustými listy si vodu ukládají, ty s tenkými a jemnými listy ji rychle ztrácejí. Když budete sledovat půdu, osvětlení v obývákuáhu květináče a stav listů, přestanete řešit, jak často zalévat, a začnete zalévat tehdy, když to rostlina skutečně potřebuje.

Většina pokojovek pochází z tropů nebo subtropů, kde se teploty během roku mění jen málo. V byt v panelákuě ale kolísají podle topení, průvanu a polohy okna. Rostlina, která vypadá nemocně — žloutne, opadává nebo přestává růst — často netrpí nedostatkem světla ani vody, ale prostě stojí na špatném místě s nevhodnou teplotou. Naučit se číst potřeby konkrétního druhu je spolehlivější než kupovat další hnojivo.

Jak rostliny rozmístit a na co si dát poz

Základem je přestat zalévat „na jistotu". Smutnice milují trvale mokrý substrát, proto nechte vrchní vrstvu půdy mezi zálivkami proschnout do hloubky několika centimetrů. Když má rostlina podtácek, vylijte z něj přebytečnou vodu. Zalévejte raději ke kořenům, ne na listy, a nikdy nenechávejte květináč stát ve vodě. U citlivých druhů, jako jsou fíkusy nebo sukulenty, prodlužte interval zálivky o několik dní. Tím přerušíte životní cyklus much.

Frekvence zalévání se mění podle ročního období. V zimě, kdy rostliny odpočívají a světla je málo, zalévejte zhruba jednou za deset až čtrnáct dní, některé sukulenty i méně. Na jaře a v létě, kdy rostliny aktivně rostou, zalévejte vydatněji, ale vždy až po proschnutí svrchní vrstvy. V horkých dnech může být potřeba zálivka i dvakrát týdně, v chladných místnostech naopak vydrží půda vlhká déle.

Hnojivo naředěné „od oka" nebo aplikované při každé zálivce se v substrátu hromadí. Nadbytek solí mění pH půdy a rostlina přestane přijímat železo a hořčík, i když jsou v hlíně přítomné. Listy pak žloutnou mezi žilkami, které zůstávají zelené. Řešením není přidat další hnojivo, ale substrát pořádně prolít vodou, nechat odtéct a hnojení vynechat alespoň na šest týdnů. Potom hnojte nejvýše jednou za dva až tři týdny a vždy v poloviční koncentraci oproti údaji na obalu.

Nejčastější chybou při pěstování pokojových rostlin není málo vody, ale příliš mnoho. Většina druhů pochází z prostředí, kde střídají období dešťů a sucha, a trvalé vlhko v květináči je pro ně horší než občasné vyschnutí. Proto je lepší zalévat méně a kontrolovat stav půdy, než se řídit pevným rozvrhem.

Žloutnoucí listy u pokojových rostlin se většinou automaticky připisují nedostatku světla nebo vody. Jenže když se o rostlinu staráte podle všech pravidel a listy přesto blednou, příčina bývá opačná: příliš mnoho zásahů. Rostlina v květináči nemá kam uniknout, takže každá nadbytečná dávka živin, vody nebo přesazené hlíny se projeví přímo na listech. Než začnete cokoli přidávat, udělejte si dva až tři dny pauzu a jen pozorujte, co se děje.

Typické chyby, které rostliny ničí: zalévání podle kalendáře bez kontroly půdy, ponechání vody v podmisce, kde stojí kořeny, a zalévání malým množstvím vody často. Při malých dávkách se voda dostane jen do svrchní vrstvy a kořeny ve spodní části květináče zůstanou suché. Lepší je zalít pořádně, dokud voda neproteče dnem, a přebytek po chvíli vylít. Kvalita vody také hraje roli — tvrdá voda s vysokým obsahem vápníku může postupně zasolovat substrát. Pokud můžete, používejte vodu odstátou přes noc nebo dešťovou.

Prvním krokem je zapíchnout prst do substrátu barvy stěn do obýváku hloubky asi dvou až tří centimetrů. Pokud je na dotek vlhký a lepí se, zalévání odložte. Pokud je suchý a sypký, je čas. U velkých květináčů nestačí kontrolovat jen povrch, protože uvnitř může být půda stále mokrá a kořeny začnou hnít. U malých květináčů naopak voda rychleji prosychá, zvláště v topné sezóně.