Nové kusy umístěte na několik dní do stínu nebo polostínu, i když půvo…

Typické chyby, http://Sitamge.ru/user/RudolfMolloy262/ které účinek rostlin zabíjejí: postavení do průvanu od otevřeného okna, zálivka „na oko" podle kalendáře místo podle stavu půdy a zapomenuté odumřelé listy, ve kterých se množí plísně. V zimě, kdy se topí, rostliny častěji rosením osvěžíte, ale nikdy nerosujte na listy s měkkou texturou – hnědé skvrny jsou pak otázkou několika dní. Hnojení stačí jednou za měsíc od března do září, v zimě vůbec.

Řízkování ve vodě vypadá jako nejjednodušší způsob množení. Odstřihnete výhon, postavíte ho do sklenice a čekáte. Jenže právě tady vzniká většina neúspěchů: stonek ve vodě shnije dřív, než vytvoří kořeny, listy zežloutnou a voda zapáchá. Rozdíl mezi funkčním a nefunkčním řízkem nebývá v rostlině, ale v několika detailech, které se dají snadno ohlídat.

Čtvrtým signálem je žloutnutí a opadávání listů, které nejde vysvětlit změnou světla ani škůdci. Pátým je voda, která místo vsakování proteče okamžitě kolem stěn květináče – substrát je slehlý a kořeny ho obrostly tak, že voda už nemá kudy proniknout. Šestým, často přehlíženým, je výskyt škůdců, kteří se drží u kořenového krčku, protože přemokřená a stlačená zemina je pro ně ideální. Sedmým je prostý fakt, že od posledního přesazení uplynuly dva až tři roky a substrát ztratil strukturu.

Zdravé kořeny jsou světlé a pevné. Napadené jsou hnědé, měkké a zapáchají. Všechny takové kořeny odstřihněte sterilními nůžkami až do zdravého pletiva. Řez ránu nechte proschnout a rostlinu přesaďte do čerstvého, vzdušného substrátu. Doporučuje se přidat perlity nebo hrubý písek, aby voda rychleji odtékala. Nový květináč musí mít dostatečně velké odtokové otvory a na dně drenážní vrstvu.

Žloutnoucí listy u pokojových rostlin se většinou automaticky připisují nedostatku světla nebo vody. Jenže když se o rostlinu staráte podle všech pravidel a listy přesto blednou, příčina bývá opačná: příliš mnoho zásahů. Rostlina v květináči nemá kam uniknout, takže každá nadbytečná dávka živin, vody nebo přesazené hlíny se projeví přímo nábytek na míru listech. Než začnete cokoli přidávat, udělejte si dva až tři dny pauzu a jen pozorujte, co se děje.

Hnědé skvrny na listech, které se objeví krátce po zálivce, většinou neznamenají žízeň, ale naopak přebytek vody. Rostlina v přemokřeném substrátu nedokáže přijímat kyslík, kořeny začnou odumírat a rozkládat se. Rozklad produkuje látky, které se ukládají v pletivech a viditelně se projeví jako tmavé, postupně se zvětšující skvrny. První pomocí není další zálivka, ale vyndání rostliny z květináče a kontrola kořenů.

Skvrny mohou způsobit i jiné faktory, které se zálivkou jen zdánlivě souvisejí. Sluneční paprsky přes vodu na listech působí jako lupa a pálí pletivo. Kapky na listech proto nechte volně uschnout ve stínu, nebo zalévejte přímo do substrátu. Hnědé skvrny vyvolávají také plísně a houbové choroby, které se šíří ve vlhkém, málo větraném prostředí. Napadené listy odstraňte a prostor větrejte, aby vzduch proudil i mezi rostlinami.

Nové kusy umístěte na několik dní do stínu nebo polostínu, i když původní rostlina miluje slunce. Kořeny ještě nedokážou dodat vodu, kterou listy odpařují. U velkých listů můžete plochu zmenšit odstřižením části čepele. Hnojení vynechejte alespoň tři týdny, dokud neuvidíte nový přírůstek. Právě hnojivo v tomto období spálí nezhojené kořeny. Když rostlina po dvou týdnech stojí, nezačala růst a listy žloutnou, zkontrolujte vlhkost půdy. Většinou jde o přelití, ne o nedostatek živin. Dělení je jednoduché, když se dělá ve správný čas, čistě a s ohledem na velikost jednotlivých dílů.

Po přesazení rostlinu nezalévejte několik dní. Poškozené kořeny potřebují čas na zhojení a vlhký substrát by je znovu oslabil. První zálivku proveďte až tehdy, když horní vrstva substrátu proschne. Sledujte nové přírůstky: pokud se objeví zdravé zelené listy bez skvrn, rostlina se vzpamatovala. Trvalé hnědé skvrny na starých listech už nezmizí, ale nové už nepřibývají. Právě to je znamení, že jste příčinu odhalili správně.

Skvrna od přelití vs. skvrna od sucha Hnědé skvrny vznikají i z opačného důvodu. Při dlouhodobém suchu se rostlina brání ztrátě vody a odumírá jí okrajová pletiva. Okraje listů pak hnědnou, jsou suché a lámavé, zatímco střed listu zůstává zelený. U přemokření bývá skvrna měkká, tmavá a často obklopená žlutým lemem. Podle konzistence skvrny a stavu okolní tkáně rozeznáte, zda jste zalévali příliš, nebo málo.

Než rostlinu zalijete, ponořte prst do substrátu asi dva centimetry hluboko. Pokud je vlhký, počkejte. Zálivku vždy přizpůsobte druhu rostliny, teplotě v místnosti a ročnímu období. V zimě a v období klidu zalévejte méně často a menším množstvím. Voda má mít pokojovou teplotu, protože studená voda šokuje kořeny a zpomaluje příjem živin.

If you loved this article and you would like to receive more info regarding http://Www.elektrozavod.com.ua/user/AileenSynder735/ kindly see our own web site.