Hydroponie, která ničí kořeny: chyba, kterou většina lidí nevidí

Bez drenáže se voda hromadí u dna, kde je nejméně vzduchu. Kořeny tam postupně odumírají, substrát začne kysat a zapáchat. Typickým příznakem je žloutnutí listů odspodu při vlhké zemině – lidé to zamění za nedostatek živin a přihnojí, čímž stav jen zhorší. Pokud květináč nemá odtokový otvor, drenáž sama nestačí, protože voda nemá kudy odejít.

Mezi nejčastější chyby patří hnojení podle kalendáře místo podle stavu rostliny, použití plné letní dávky v zimě a hnojení do přemokřeného substrátu. Další častou chybou je snaha „probudit" rostlinu, která shodila listy – většinou stačí omezit zálivku a počkat do jara. Pokud si nejste jistí, raději vynechejte hnojení úplně. Rostlina přežije zimu bez přísunu živin lépe než s přebytkem solí v květináči.

Kroton (Codiaeum variegatum) pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie a tichomořských ostrovů. Tam roste v horkém a vlhkém podnebí, kde se teploty pohybují od 20 °C do 30 °C. Jeho barevné listy se vyvíjejí pouze při dostatku světla, tepla a vlhkosti. V bytových podmínkách proto potřebuje stanoviště, které se co nejvíce blíží jeho přirozenému prostředí. Nejčastější příčinou bledých listů je nedostatek světla, nízká vlhkost vzduchu nebo chladné průvany od oken.

Zima není období vegetačního klidu pro všechny rostliny stejně. Zatímco venkovní trvalky a dřeviny skutečně odpočívají, pokojovky, skleníkové plodiny a některé přezimující druhy dál rostou nebo pomalu metabolizují. Hnojení v zimě proto není plošné ano ani ne. Rozhoduje teplota půdy, stav rostliny a to, kde vlastně přezimuje. Kdo sype hnojivo na záhon pod sněhem, jen zbytečně vyplavuje živiny do spodních vod. Kdo naopak zapomene na citrusy v chladné chodbě, přijde o listy ještě před jařím.

Naopak nehnojte vzrostlé ovocné stromy, okrasné dřeviny, trvalky v záhonech, cibuloviny ani trávník pod sněhem. Rostliny v pravém zimním klidu nemají jak živiny využít a hnojivo se v půdě rozkládá nebo vyplavuje. Výjimkou je podzimní hnojení draslíkem a fosforem, které probíhá ještě před prvním mrazem – to ale patří do listopadu, ne do ledna. Stejně tak nehnojte čerstvě přesazené nebo oslabené rostliny, které se ještě neujaly.

Základní pravidlo zní: hnojí se jen to, co roste. Pokud rostlina vytváří nové výhony, nasazuje poupata nebo dozrává plod, má smysl dodat živiny. Když ale stojí v růstu, hnojení ji jen zatěžuje. Kořeny v chladné půdě přijímají vodu a minerály pomaleji, takže nespotřebované soli se hromadí v substrátu a mohou je poškodit. U venkovních dřevin a trvalek je zimní hnojení zbytečné až škodlivé – dusík by podpořil měkká pletiva, která pak zmrzne.

Kdy má smysl přihnojit a kdy raději ne Přihnojit v zimě se vyplatí u pokojových rostlin, které mají dostatek světla a tepla, typicky u fíkusů, monster, filodendronů nebo orchidejí v aktivním růstu. Dávku snižte na polovinu oproti letnímu období a používejte hnojivo s vyváženým poměrem živin, ideálně v tekuté formě. Interval prodlužte na tři až čtyři týdny. Zálivku vždy přizpůsobte – hnojit do suchého substrátu je chyba, živiny se nerozpustí a spálí kořeny. U citrusů a olivovníků přezimujících v chladné místnosti hnojte jen výjimečně, maximálně jednou za měsíc slabou dávkou.

Jako doplněk lze substrát prolít slabým odvarem z česneku nebo použít parazitické hlístice, které se prodávají jako biologická ochrana. Ty se aplikují do vlhké půdy a larvy smutnic zlikvidují zevnitř. Účinné jsou jen při správné teplotě a vlhkosti, proto se řiďte návodem na obalu. Naopak domácí „babské" rady typu zapíchnutá zápalka sírou nebo ocet ve vodě většinou jen znečistí substrát a rostlině spíš uškodí.

Fíkus benjamín shazuje listy nejčastěji kvůli náhlé změně podmínek, elektrozavod.Com.ua ne kvůli stáří. Rostlina reaguje na stres tím, že se zbavuje listů, aby snížila výpar. První krok není hnojit ani rosit, ale zjistit, co se změnilo. Stěhování, průvan, topení, přesazení nebo jiné světlo – to jsou spouštěče. Pokud listy žloutnou a padají ze spodní části, jde obvykle o nedostatek světla nebo přemokření. Když opadávají zelené listy, bývá příčinou prudká změna teploty nebo průvan.

Substrát, který nedrží vlhkost u stonku Zemina v hydroponii nefunguje. Rozpadá se, kalí vodu a dusí kořeny. Místo ní použijte keramzit, perlit nebo drobný štěrk. Keramzit je nejběžnější, ale musíte ho před použitím propláchnout, jinak se do vody uvolní prach a živiny se špatně dávkují. Dobrá je i směs keramzitu a perlitu — lépe drží vzduch. Substrát nasypte do výšky, která rostlinu udrží vzpřímenou, ale stonek nesmí být zanořený. Právě stonek ponořený do vlhka je nejčastější důvod hniloby.

In the event you loved this article and you would like to receive much more information regarding Serod.Art kindly visit our page.