4 zásady dělení trsů, které rostlině neublíží

Umístěte fíkus na místo s jasným nepřímým světlem, ideálně metr až dva od okna orientovaného na východ nebo sever. Přímé polední slunce přes sklo listy spálí, přílišný stín zase způsobí opadávání. Teplota by se měla držet mezi 18 a 24 °C bez velkých výkyvů. Pozor na studený průvan od oken, dveří a klimatizace a na horký vzduch z radiátorů. Rostlina nesnáší, když ji ofoukne průvan – často shodí listy do dvou dnů. Nepřemisťujte ji zbytečně, každá změna místa znamená stres.

Zálivka je první místo, kde se chyby projeví. Fíkus benjamín nechce trvale vlhkou zeminu ani přesušený substrát. Zalévejte teprve tehdy, když vrchní dva až tři centimetry půdy proschly – vyzkoušejte prstem, ne pohledem na povrch. Voda má mít pokojovou teplotu, protože studená šokuje kořeny a listy začnou žloutnout a padat. Přebytečnou vodu z podmisky po deseti minutách vylijte, jinak kořeny dusí a zahnívají. Hnojení omezte v zimě na minimum, ve vegetační sezóně stačí jednou za dva až tři týdny slabší dávkou.

Základem je pochopit, co rostlina potřebuje. Dusík podporuje tvorbu listů a zelené hmoty, draslík posiluje kořeny a odolnost, fosfor se hodí při nasazování na květ. Domácí hnojiva nejsou přesně vyvážená, proto je střídejte a nikdy nepřekračujte doporučené množství. Přehnojením spálíte kořeny stejně jako příliš koncentrovaným průmyslovým přípravkem.

Nejprve rostlinu vyjměte z nádoby nebo ji podryjte rýčem v dostatečné vzdálenosti od středu, abyste neprořízli hlavní svazek kořenů. Zbytek zeminy oklepejte rukou, ne tlakem vody. Vodou smýchejte jen ten nejhrubší substrát, protože mokré kořeny se trhají mnohem snáz než vlhké. Pokud je bal příliš pevný, pomůže ponoření na několik minut do kbelíku s vodou.

Když se smutnic zbavíte, udržte rostliny v suchém režimu ještě několik týdnů. Zalévejte střídmě, odstraňujte opadané listy a jednou za čas zkontrolujte povrch substrátu. Prevence je v tomto případě účinnější než jakýkoli zásah, protože smutnice se vracejí právě tam, kde je půda trvale mokrá a plná rozkládající se organické hmoty.

Prvním krokem není postřik, ale snížení vlhkosti. Smutnice milují přemokřenou půdu, proto nechte horní dvou až tři centimetry substrátu po každé zálivce proschnout. Zalévejte ke dnu květináče nebo do misky a přebytečnou vodu po půl hodině vylijte. U rostlin, které to snesou, zkuste zalévat méně často, ale vydatněji. Pokud má květináč keramzit nebo kamínky navrchu, odstraňte je — pod nimi zůstává vlhko a smutnice tam klidně kladou vajíčka.

Co skutečně funguje bez chemie Na dospělce dobře působí žluté lepové destičky zapíchnuté těsně nad substrát. Chytají samce i samice a snižují počet nových vajíček. Destičky měňte, jakmile jsou plné, a nezapichujte je přímo do kořenů. Larvám v půdě škodí drobné parazitické hlístice, které se prodávají jako biologická ochrana — stačí je rozmíchat ve vodě a jednou zalít.Účinek přichází za týden až dva a je potřeba ho zopakovat. Dobře funguje i tenká vrstva písku nebo perlitu na povrchu substrátu: dospělci se do ní nedostanou klást vajíčka a larvy se udusí.

Mezi domácí prostředky patří zálivka zředěným mýdlovým roztokem nebo slabým odvarem z česneku. Pomáhají jen částečně a při vysoké koncentraci mohou poškodit kořeny. Nepoužívejte ocet ani savo, ty rostlinu spolehlivě zničí. Chemické insekticidy ve formě tyčinek nebo postřiků zabírají rychle, ale larvy v půdě často přežijí a po pár týdnech se objeví znovu. Navíc si na ně smutnice dokážou vytvořit odolnost. Pokud chemii zvolíte, střídejte účinné látky a nikdy neaplikujte na suchý substrát — hrozí popálení kořenů.

Dělení trsu je nejrychlejší způsob, jak z jedné zdravé rostliny získat několik samostatných kusů. Zároveň je to zárekonstrukce koupelny krok za krokem, při kterém se dá hodně pokazit. Rozhodující je načasování. Většinu trvalek a pokojových rostlin dělíme na jaře, kdy začíná růst, nebo na začátku podzimu, kdy už není takové horko. Nikdy nedělte rostlinu v plném květu ani uprostřed největších veder. V době květu spotřebovává energii na květy, ne na tvorbu nových kořenů, a přesazený kus často uhyne.

Nejčastější chyba je přesazení do nové zeminy bez ošetření květináče. Starý obal vždy vymyjte horkou vodou a nechte vyschnout. Další chybou je zalévání podle kalendáře místo podle stavu půdy. Prstem nebo dřevěnou špejlí zkontrolujte vlhkost v hloubce několika centimetrů. Když se špejle vytáhne čistá a suchá, teprve pak zalijte.

Smutnice vypadají jako malé černé mušky, které poletují kolem květináčů nebo se plazí po substrátu. Samotné rostlině obvykle neublíží, ale jejich larvy žijí v půdě a živí se odumřelou organickou hmotou, kořínky a někdy i klíčními rostlinkami. Přítomnost dospělců je tedy signál, že substrát je trvale vlhký a rozkládá se v něm víc organiky, než je zdravé. Dokud se nezmění podmínky v květináči, bude se populace vracet, i když všechny viditelné mušky pochytáte.

If you liked this write-up and you would certainly such as to get more details relating to ProměNa Bytu kindly see our internet site.