Když chcete pažitku i v zimě, pěstujte ji v nádobě za oknem

Zálivka, která rostlinu nezabi

Prvním krokem není hnojivo, ale kontrola podmínek. Přemokřený substrát udusí kořeny a rostlina pak přijímá živiny jen velmi špatně. Před hnojením proto nechte vrchní vrstvu půdy proschnout a teprve potom zalijte. Zároveň ověřte, zda bylinka stojí na dostatečně světlém místě. Ve stínu se živiny nevyužijí, protože rostlina nemá dost energie na jejich zpracování. Pokud je květináč na přímém slunci za oknem, může se půda přehřívat a kořeny poškodit.

Kam s květináčem a jak ho napln

Nejčastější chyby se opakují: příliš hustý výsev, mělký květináč bez drenáže, zálivka studenou vodou a nedostatek světla v prosinci. Dalším problémem bývá opakované seřezávání celého trsu najednou. Pažitka potřebuje vždy část listové plochy pro fotosyntézu, proto nechte při každé sklizni alespoň třetinu stébel stát. Po dvou až třech letech rostlina v nádobě slábne a tvoří tuhé stonky. Tehdy ji vyjměte, rozdělte trs a přesazte do čerstvého substrátu. Tím si zajistíte nepřerušenou sklizeň i v dalších zimách.

Hotovou solnou směs používáme přímo při vaření. Lžíci směsi přidáme do polévek, omáček, masa nebo zeleniny. Bylinky v soli mají intenzivnější chuť než sušené, proto jich stačí méně. Sůl je už ochucená, takže další solení už není potřeba. Pokud chceme bylinky použít samostatně, směs nasypeme na síto a propláchneme vodou – sůl se rozpustí a lístky zůstanou. Ty pak můžeme přidat do jídla jako čerstvé.

Teplota v místnosti by se měla držet mezi patnácti a dvaceti stupni. U radiátoru je vzduch příliš suchý a půda rychle prosychá, což pažitce nesvědčí. Naopak chladnější chodba nebo zasklený balkon s teplotou kolem deseti stupňů jí prospívají, jen poroste pomaleji. Zalévejte měkkou vodou o pokojové teplotě, vždy až po ověření prstem, zda je horní centimetr substrátu suchý. Přemokření je horší než krátké přeschnutí.

Sklízejte až tehdy, když jsou stébla alespoň patnáct centimetrů vysoká. Odstřihávejte je nůžkami asi dva centimetry nad zemí, nikdy netrhejte za špičku, jinak vytrhnete celý trs i s kořeny. První sklizeň po výsevu přichází zhruba za osm až deset týdnů, u starších rostlin stačí čtyři týdny. Hnojte zředěným tekutým hnojivem pro bylinky jednou za dva až tři týdny, ale v zimě dávku snižte na polovinu. Nadbytek dusíku vytváří křehké listy, které snadno padají.

Začněte substrátem. Pažitka má ráda propustnou, výživnou zeminu s neutrálním až mírně zásaditým pH. Komerční univerzální substrát pro bylinky stačí, pokud do něj přidáte asi desetinu objemu písku nebo perlitu. Těžká, udusaná zemina je nejčastější důvod, proč semena vyhnijí ještě před vyklíčením. Nádoba by měla mít alespoň dvanáct centimetrů hloubky a otvory ve dně. Bez odtoku přebytečné vody se kořeny rychle rozpadají a rostlina začne žloutnout.

Výsev, světlo a teplota rozhodují o úrodě Semena vysévejte do hloubky půl centimetru, hustě, ale ne na hromádky. Než vyklíčí, udržujte substrát vlhký a teplotu mezi osmnácti a dvaceti stupni. Trvá to dva až tři týdny. Jakmile se objeví první zelené nitky, postavte nádobu na nejsvětlejší místo v bytě — ideálně na okno orientované na jih nebo západ. V zimě je přirozeného světla málo, proto se vyplatí přisvětlovat obyčejnou stolní lampou s bílou LED žárovkou alespoň dvanáct hodin denně. Bez dostatku světla se listy vytahují do délky, blednou a ztrácejí chuť.

Zalévání a hnojení: méně je víc Nejčastější chyba je zbytečné zalévání. Tymián snese krátké sucho lépe než trvalou vlhkost. Zalévejte, až když je půda na dotek suchá, a to hlavně u mladých rostlin. U vzrostlých keříků stačí déšť. Hnojení je také potřeba brát s rezervou. Příliš mnoho dusíku vyžene rostlinu do bujného růstu, ale listy budou mít slabší aroma a keř bude náchylnější k plísním. Stačí jedna dávka kompostu na jaře.

Pažitka patří mezi nejvděčnější bylinky pro celoroční pěstování. Venku na záhoně po prvních mrazech zatahuje a čeká do jara, ale v květináči za oknem nebo v chladnější místnosti ji můžete sklízet i v lednu. Rozhodující není roční období, ale světlo, teplota a způsob, jakým rostlinu založíte.

Sklizeň ovlivňuje, jak zařídit malou kuchyni dlouho rostlina vydrží. Stříhejte vždy jen nejvyšší výhonky, nikdy neodřezávejte víc než třetinu keříku najednou. Nejlepší doba je ráno po oschnutí rosy, kdy je vůně nejsilnější. Pokud chcete tymián sušit, svazujte ho do malých trsů a věšte ve stínu a na vzduchu. Sušení v troubě nebo na přímém slunci připraví bylinku o většinu aromatických látek.

Tymián je jedna z nejvděčnějších bylinek na pěstování, ale spousta lidí o něj přijde po první zimě. Není to tím, že by byl náročný. Většinou jde o pár chyb, které se opakují pořád dokola. Pokud pochopíte, jak roste v přírodě, pěstování na zahradě i v květináči přestane být loterie.

Here is more info regarding úprava InteriéRu look at our own page.