Když chcete mít přehled o snášce a zdraví slepic, začněte jednoduchým …

Jak zabránit kuně v přístupu ke vstupu do kurníku Dalším častým místem průniku jsou dveře. Pokud se nedovírají přesně nebo mají spáru u prahu, je to pro kunu pozvánka. Prah proto zpevněte a dveře opatřete pružinou, která je sama přitáhne. Zámek nestačí – kuna neotevře zámek, ale procvakne si cestu kolem něj. Všechny panty a závěsy zajistěte tak, If you liked this article and you would like to get more information regarding více informací kindly take a look at our web site. aby se daly demontovat pouze zevnitř. Vnější stranu dveří můžete pobít plechem do výšky alespoň padesát centimetrů, protože kuna často zkouší okusovat dřevo a vytvořit si otvor.

Pokud už kuna do kurníku pronikla, nestačí jen opravit díru. Zkontrolujte i to, jestli si nepostavila hnízdo v okolí – často se ukrývá v hromadě dřeva, pod přístřeškem nebo v hustém křoví do dvou set metrů od kurníku. Odstraňte všechny potenciální úkryty a udržujte okolí kurníku přehledné, bez zarostlých keřů a vysoké trávy. Kurník samotný pak nechte pár dní zavřený, aby se v něm ustálil pach, a teprve poté do něj slepice vraťte. Tím dáte zvířatům čas, aby se z útoku vzpamatovala a aby se kuna přestala k místu vracet.

Prvním krokem je kontrola krmné dávky. Nosnice potřebují dostatek vápníku nejen ve formě zrn, ale také ve formě, kterou dokážou snadno využít. Podávejte jim samostatně drcené vaječné skořápky, které předem properete a vysušíte, nebo jim nabídněte mušlové vápno. Dejte pozor na to, že vápník by měl být vždy podáván odděleně od krmné směsi, aby si slepice mohla vzít tolik, kolik potřebuje. Zároveň myslete na fosfor – jeho nadbytek byt v panelákuápník blokuje. Vyvážený poměr vápníku a fosforu je klíčový, a pokud krmíte pouze obilím, pravděpodobně selháváte.

Typickou chybou je zaznamenávat jen průměr a ignorovat odchylky. Když slepice snáší každý den, ale najednou tři dny nic, průměr vám to zkreslí. Všímejte si spíše změn oproti obvyklému stavu. Pokud si vedete záznam, stačí se podívat zpět na poslední dva týdny a porovnat. Tím odhalíte, jestli je pokles pozvolný, nebo náhlý. Pozvolný pokles může znamenat vyčerpání nosnic, náhlý spíše nemoc nebo stres. Obě situace vyžadují jiný přístup.

Druhým krokem je kontrola odtahu. V ideálním případě by měl být odvod vzduchu umíbarvy stěn do obýváku u stropu, kde se hromadí teplý a vlhký vzduch. Zkontrolujte, zda není otvor ucpaný pavučinami, prachem nebo spadaným listím. Pokud používáte větrací komínky, sejměte krytky a vyčistěte vnitřek. Upozornění: nezakrývejte odtah úplně ani při silných mrazech. Kurník potřebuje minimální výměnu vzduchu, aby se v něm neusazovala vlhkost z trusu a dýchání ptáků.

Nakonec proveďte praktickou zkoušku za větrného dne. Postavte se do kurníku a sledujte, kudy vzduch proudí – můžete k tomu použít jemný proužek hedvábného papíru. Pokud se papír třepetá u hřadů, hledejte netěsnost a utěsněte ji silikonem nebo lištou. Naopak tam, kde se papír nepohybuje a cítíte vydýchaný vzduch, přidejte další úložné prostory v malém bytěětrací otvor. Tato kontrola zabere maximálně hodinu a ušetří vám starosti s nemocnými slepicemi během zimy.

Nejprve si prohlédněte celý kurník zvenku i zevnitř. Hledejte mezery u dveří, pod střechou, kolem oken a v místech, kde se stýkají různé materiály. Kuna je schopná rozhrnout volně položenou fošnu nebo odsunout kámen, který jen tak leží u vchodu. Všechny otvory větší než dva centimetry utěsněte. Použijte pevný materiál – ideálně železný plech nebo husté pletivo s oky do jednoho centimetru. Dbejte na to, aby pletivo bylo připevněné z vnější strany a aby jeho okraje přesahovaly nejméně třicet centimetrů do země. Kuna totiž umí hrabat, a pokud necháte mezi pletivem a zemí mezeru, podhrabe se během jediné noci.

Kuna si poradí i se zdánlivě pevným drátěným pletivem. Stačí jí mezera kolem dvou centimetrů, aby se protáhla dovnitř, a než zjistíte, co se děje, máte v kurníku vybíjenou drůbež. Často přitom nejde o to, že by kuna útočila kvůli hladu – zabíjí instinktivně a v jednom útoku dokáže zlikvidovat celé hejno. Základ ochrany proto nespočívá v tom, že kurník opevníte silnějším pletivem, ale že odstraníte všechny cesty, kudy se dovnitř dostane.

Důležité je také zaznamenat změny v krmení, počasí nebo prostředí. Například prudké ochlazení, přechod na jiné krmivo nebo útok predátora se projeví na snášce s několikadenním zpožděním. Pokud si tyto události poznačíte, snadno spojíte příčinu s následkem. Zapisujte si také úhyny a důvod, pokud ho znáte. Nezacházejte ale do extrémů a nepořizujte složité formuláře, které vás budou obtěžovat. Jednoduchost je klíčová pro udržení pravidelné praxe.

Účinnou prevencí je také pohybové čidlo, které při příchodu kuny rozsvítí světlo nebo spustí zvukový signál. Kuna je noční živočich, který se pohybuje potmě, a náhlé světlo ji spolehlivě vyplaší. Neumisťujte čidlo ale přímo na kurník – zvíře si na něj brzy zvykne, pokud se spouští i při průchodu kočky nebo listí. Ideální je umístit ho na strom nebo sloupek ve vzdálenosti dvou až tří metrů, a nastavit ho tak, aby se aktivovalo jen při větším pohybu. Kromě toho se osvědčuje i pravidelné měnit uspořádání předmětů v okolí kurníku – kuna je tvor zvyku a jakmile se jí jednou podaří útěk, vrací se na stejné místo.