Co se stane, když u slepic zanedbáte hygienu?

Samotné ostruhy vám dají jasnou odpověď pouze u kohoutů, u slepic se proto spolehněte hlavně na zobák, ale kombinujte ho s dalšími ukazateli. Věnujte pozornost také stavu nohou – šupiny na běháku jsou u mladých ptáků hladké a přiléhající, zatímco u starších se zvedají a vytvářejí hrubou strukturu. Dále sledujte pohyblivost a chování. Slepičky do dvou let jsou aktivní, rychlé při shánění potravy, zatímco starší kusy bývají pomalejší a tráví více času odpočinkem. Pokud máte možnost porovnat více jedinců, udělejte si malý průzkum – vezměte slepici, o jejímž věku jste přesvědčeni, a prohlédněte si její zobák, tím získáte referenční bod pro další odhady.

Čistota podestýlky není jen otázkou estetiky. Zápach, který se z kurníku line, je signálem, že se v něm množí bakterie a amoniak. Pokud slepice chováte na hluboké podestýlce, možná děláte zásadní chybu: měníte ji příliš často, nebo naopak příliš málo. Klíčem není držet se kalendáře, ale sledovat konkrétní podmínky uvnitř kurníku.

Po nanesení přípravku nechte kurník uzavřený a vyvětrejte ho podle doporučení výrobce – obvykle 10 až 30 minut, ale před vpuštěním zvířat musí být povrchy zcela suché a bez zápachu. Zbytky chemikálií totiž mohou dráždit dýchací cesty drůbeže nebo způsobit poleptání běháků. Pokud používáte přípravek s obsahem chlóru, vyhněte se jeho kontaktu s hliníkovými součástmi, způsobuje korozi. If you loved this article and you would like to get more info with regards to Www.Prbookmark.Club please visit the website. U kyselých přípravků zase chraňte pozinkované plochy, které by mohly být narušeny.

Nezbytná je i prevence parazitů – vnějších (roztoči, všenky) i vnitřních (škrkavky). Roztoče nejlépe odhalíte, když v noci posvítíte baterkou na hřady a stěny – vypadají jako malé červené tečky. Proti nim pomáhá pravidelné ošetřování kurníku, rekonstrukce Bytu poprášení barvy stěn do obýváku a hřadů přípravky na bázi křemeliny. Vnitřní parazity řešte odčervením, které se provádí dvakrát ročně – vždy po snášce a před začátkem zimy. Nezapomeňte, že odčervovací přípravky se musí střídat, aby si paraziti nevytvořili odolnost.

Pokud používáte mělkou podestýlku, kterou měníte kompletně, frekvence závisí hlavně na počtu ptáků a velikosti kurníku. Při hustotě čtyř slepic na metr čtvereční postačí výměna jednou za dva až tři týdny. Při vyšší hustotě se interval zkracuje na deset až čtrnáct dní. Důležité je ale nespoléhat na časový plán – vždy se řiďte vlhkostí materiálu. Pokud je podestýlka mokrá a lepí se na prsty, je nejvyšší čas ji vyměnit. Vlhkost je hlavní spouštěč zápachu, protože rozkládá močovinu na amoniak rychleji než suchý materiál.

Častou chybou je opomíjení okolí kurníku. Výběh, kde slepice tráví čas, se také stává zdrojem nákazy. Trus na zemi je živnou půdou pro parazity a viry. Pravidelně odstraňujte trus z výběhu, zvláště kolem krmítek a napáječek, kde se slepice zdržují nejvíce. Pokud máte možnost, výběh občas přemístěte – tzv. pastevní otočný systém. Slepice tak přijdou do kontaktu s čistou půdou a omezí se šíření vnitřních parazitů. Pokud to není možné, alespoň povrch výběhu pravidelně vápněte – vápno dezinfikuje a vysušuje.

Když vyloučíte výživu, zaměřte se na stres. Zajistěte slepicím klidné hnízdo, dostatek prostoru a pravidelný denní režim. Pokud máte kohouta, který slepice příliš honí, oddělte ho na pár dní. Zkontrolujte také parazity – drůbež s roztoči nebo červy má oslabený organismus a snáší nekvalitní vejce. V takovém případě odčervete celé hejno a vydezinfikujte kurník.

Převápnění poznáte podle bílého povlaku na nohách ptáků a podle toho, že se při každém pohybu slepic zvíří jemný bílý prach. Tento prach dráždí sliznice a může způsobit záněty dýchacích cest. Pokud se to stane, přestaňte na dva týdny vápno používat a podestýlku vyměňte za čistou, bez příměsí. Pro běžný provoz je lepší méně vápna a častější větrání než naopak. Většina chovatelů dělá chybu v tom, že používá příliš mnoho nehašeného vápna. To je agresivní a při styku s vodou se zahřívá – do kurníku patří výhradně vápno hašené (hydroxid vápenatý) nebo speciální vápenné hnojivo s označením pro podestýlky.

Nejčastější příčinou je nedostatek vápníku. Skořápka se tvoří z vápníku, který slepice získává z krmiva a z kostních zásob. Pokud nosnice nemá dostatek vápníku ve stravě, tělo nestíhá skořápku vytvořit. Druhou častou příčinou bývá stres – ať už z přemnožení v kurníku, z útoku predátora, nebo ze změny počasí. Slepice pak snese vejce předčasně, dřív než se skořápka stihne vytvořit. Méně častou, ale možnou příčinou je virová infekce, například syndrom poklesu snášky, nebo problém s vejcovodem.